Ještě nedávno jsem o této technice nevěděla vůbec nic. Vše se změnilo na jednom kurzu, kde jsem načerpala spoustu informací a této technice naprosto propadla. Je uklidňující, nenáročná a vlastně jí zvládnou i děti. Jen pozor na jehly, jsou opravdu ostré a věřte, bolí to, když se místo do podložky trefíte do prstu. Dnes si vyzkoušíme tzv. suché plstění, které je přece jen trošku jednodušší než plstění mokré.

Popíšeme si základ jako takový, uděláme si společně plstěnou kuličku. Pamatujete si na doby, kdy jsme jako děti milovaly kuličky? Tak si jednu (i když teda jinou než hliněnou či skleněnou) vytvoříme.

Potřebujeme :

 

• ovčí vlnu přírodní

• ovčí vlnu barevnou

• molitanovou podložku (možno provizorně nahradit houbičkou na nádobí)

• plstící jehlu (ne klasickou, plstící má na konci háčky)

 

Vezmeme si ovčí vlnu (rouno) a jemně si ho natrháme na malé chomáčky (barva je čistě na nás). Část takto připravených chomáčků  poklademe na molitanovou podložku, vezmeme jehlu a touto jehlou kolmo vpichujeme do chomáčků rouna, toto se bude takto proplétat do sebe (způsobují to právě ony malé háčky na konci jehly). Vždy párkrát propíchneme a otáčíme dále kolem dokola a neustálým vpichováním do rouna tímto kuličku tvarujeme. Cítíme, jak se kulička tímto způsobem zpevňuje. Dle potřebu přidáváme další chomáčky, myslíme na to, že plstěním se velikost podstatně zmenší.

Práci ukončíme v okamžiku, kdy se nám líbí jak tvar kuličky, tak její pevnost.