Hřbitovy obecně působí již od pradávna tajemně. Jak by také ne, jsou spojeny se vzpomínkami na naše předky, ale také nás nutí přemýšlet o tom, co je za oponou smrti. Hřbitovy obklopuje rovněž i celá řad záhad a jinak tomu není ani v případě hřbitova na Olšanech v Praze. Ten se rozkládá na ploše 50,17 hektaru.

 

Tento impozantní komplex, skládající se z dvanácti jednotlivých hřbitovů, je tak rozsáhlý, že ho nelze projít během jednoho dne. Olšanské hřbitovy mají původ již v 16. století a jsou jedním z nejzajímavějších historických míst v Praze. Pozemky, na nichž byl původně zamýšlen velký hřbitov pro pražské obyvatelstvo, se nacházely na území staré osady Wolšany, což je základ pro dnešní název těchto hřbitovů. V roce 1558 zakoupila pražská obec pozemky od rytíře Viléma z Hradešína, aby zde vytvořila morový hřbitov. Očekávaná morová epidemie pro Prahu přišla až v roce 1680, kdy během několika týdnů zemřelo více než 32 tisíc obyvatel.

Olšanské hřbitovy v Praze / foto Petr Matura

V roce 1679 zde vznikl největší hřbitov na Olšanech, známý jako hřbitov I. Hřbitov byl vysvěcen v roce 1680 svatomartinským farářem Janem Václavem Olomouckým. O dva roky později byl postaven kostel svatého Rocha, zasvěcený patronům na ochranu proti moru – například svatému Rochovi nebo svatému Šebestiánu. Těla zemřelých byla pohřbívána do šachet vyhloubených v okolí kostela.

Druhá vlna moru v letech 1713–1714 přinesla dalších 12 tisíc obětí, což vedlo k nezbytnému rozšíření celého areálu. Nemůžeme se proto divit, že se zde mnoho návštěvníků setkalo s paranormálními jevy a do 90. let místo přitahovalo také podivné existence a satanisty. Ještě po revoluci bylo patrné jejich působení, některé opuštěné hrobky byly pomalovány okultními symboly a nesly stopy po obětování drobných zvířat. Lidské ostatky byly v opuštěné části hřbitova často rozházeny i před hrobkami.

Olšany se také staly místem, kde ukončilo život několik sebevrahů. Známý je případ muže, který v 60. letech minulého století asi dva roky přespával v jedné z hrobek. Později si začal stěžovat, že ho mrtví nenechají spát a mluví na něj celou noc. Po čase muž zmizel a zapomnělo se na něj. Jeho tělo prý náhodně objevili brigádníci, kteří uklízeli hřbitov, v jedné rodinné hrobce. Tělo muže, který se oběsil vkleče, bylo údajně obaleno pavučinami a působilo děsivě…Trpěl muž jen psychickou poruchou, nebo neposlechl mrtvé a ti ho potrestali za to, že rušil jejich klid? Celá řada návštěvníků zde prý viděla i zvláštní, mlhovité útvary ve tvaru lidské postavy…

Olšanský hřbitov je místem, kde kromě obyčejných lidí odpočívají i známé osobnosti vědy, kultury a politiky, což je známo. Méně se však již ví, že se zde také nachází osobnosti zabývající se mystikou a okultismem. Kdesi na Olšanech je prý hrob prvorepublikového okultisty a mystika Petr Kohouta známého jako Pierre de Lasenic. Jeho hrob se měl původně nacházet v místech, kde byl později hřbitov zrušen. Jeho žáci však prý údajně včas tajně přenesli ostatky do jiné části. Lasenic totiž měl varovat, že pokud bude jeho hrob znesvěcen, sešle na Prahu magickou kletbu…

Pravdivost samozřejmě nelze ověřit. Lasenicův život je obestřen tajemstvím, ztratila se také část jeho díla, což je velká škoda. Na Olšanech je rovněž pochován známý český mystik a autor knih o duchovnu Květoslav Minařík. Na některých hrobech zde navíc pozorný návštěvník objeví i zednářské symboly. Ať věříme v existenci posmrtného života – či nikoliv, měli bychom se při návštěvě hřbitova chovat s úctou a respektovat víru našich předků. Olšanské hřbitovy jsou dnes již bezpečným místem k rozjímání nebo k ponoření se do historie…

napsal Petr Matura

Zdroje: cs.wikipedia.org, Robert Nový: přenáška o mystice Prahy-audionahrávka, prahaneznama.cz, dingir.cz