Růžový palouček leží asi 7 kilometrů západně od Litomyšle, konkrétně mezi obcemi Morašice a Újezdec. Samotný palouček má rozlohu přibližně 350 m² a je pokryt galskými růžemi, které jsou také známé jako růže francouzské, stepní nebo paloučské. Tento druh růží je v naší zemi velmi vzácný a nikde jinde se nevyskytuje. Na rozdíl od jiných růží připomíná spíše bylinu než dřevinu – nemá trny, ale její stonky pokrývají ostré chloupky. Palouček je obklopen parkem, v němž najdeme měděný památník českých bratří, o kterých se ještě zmíníme.

 

První zmínka o Růžovém paloučku pochází ze zakládací listiny kartuziánského kláštera Rubus beatae Mariae v Tržku z roku 1378, kde může být interpretován jako „Růžový palouček Panny Marie." Do širšího povědomí ho uvedl v roce 1834 spisovatel V. J. Picek, který v článku „Červený palouček" spojil místo porostlé růžemi s legendou o ruských vojácích modlících se zde během tažení proti Napoleonovi. V roce 1836 pastor Josef Kačer zmiňoval tradici, že se zde za vlády Ferdinanda II. či III. shromáždili Češi k posledním bohoslužbám, Kačer rovněž uvedl, že toto místo bylo známo kozákům a mělo význam v historii českých bratří. Pověsti o zakopaném zlatém kalichu a sedmi králích, kteří zde po hrozné bitvě uzavřou mír, tvoří jádro legend. Podle jedné pověsti zde po hrozné bitvě vyroste kamenný stůl, kolem kterého se shromáždí právě oněch sedm králů a uzavřou věčný mír. Jiná legenda říká, že věčný mír údajně nastane, až všechny růže na paloučku najednou rozkvetou a poté uvadnou. Palouček je pak doslova obestřen i legendami o tajemné síle, která ho chrání.

foto / Petr Matura

Litomyšlský historik Antonín Tomíček věnoval mnoho času studiu Růžového paloučku. Jedna z jeho teorií tvrdí, že toto místo sloužilo jako vzorová polní míra, podobně jako Přemyslovo políčko u Stadic. Další z jeho úvah naznačuje, že zde kdysi bylo keltské obětiště, neboť Keltové si vybírali kultovní místa s vnitřní energií. Někteří návštěvníci dodnes věří v existenci této energie, což však nelze jednoznačně potvrdit ani vyvrátit.

Růžový palouček se objevuje také v Jiráskových „Starých pověstech českých". Pověsti vyprávějí o neštěstí, které stihne každého, kdo by se pokusil toto posvátné místo poškodit. Jeden sedlák, jenž chtěl palouček zorat, utrpěl prý řadu tragédií – jeho kůň si zlomil nohu, pluh se rozbil a doma našel mrtvou ženu a utopené dítě. Během napoleonských válek chtěl ruský voják utrhnout růži pro svou milou, ale zakopl a nešťastnou náhodou se zranil svou vlastní zbraní...

Jedna z nejznámějších pověstí však tvrdí, že růže na paloučku vyrostly právě ze slz českých bratří, kteří se zde loučili s vlastí před odchodem do exilu. Tato smutná událost je stále připomínána nejen místními obyvateli, ale také cizinci, kteří sem přicházejí hledat spojení se svými předky. V roce 1844 navíc došlo k tragickému požáru spojenému s materiálem z paloučku, při kterém uhořely čtyři ženy, což místu dodalo další tajemný nádech...

Růžový palouček je dnes oblíbeným turistickým cílem, ale stále zůstává místem opředeným celou řadou tajuplných legend a nejrůznějších příběhů. Od ledna roku 1989 je toto krásné a záhadné místo prohlášeno za kulturní památku a jeho kouzlo přitahuje návštěvníky, kteří hledají stopy historie, legend i dávné tajemné síly.

 

napsal Petr Matura

Zdroje: cs.wikipedia.org, ruzovypaloucek.cz, toulejse.cz, mapy.cz