Babinet.cz  /  Tajemno  /  Zámek Kuřim, sídlo Černé paní i dějiště podivných jevů

Zámek Kuřim, sídlo Černé paní i dějiště podivných jevů

18.8.2024 - redakce Babinet.cz

Kuřimský zámek má bohatou historii, sahající až do 14. století, kdy zde pravděpodobně stála tvrz. Její přesná lokalizace je sporná – někteří odborníci ji vidí ve východním křídle Starého zámku, zatímco jiní její pozůstatky hledají v základech jižního křídla. Tvrz je písemně zmíněna až v roce 1547, kdy ji získalo město Brno. Původní tvrz však prostorově nevyhovovala, a tak byla v letech 1592–1594 nahrazena renesančním trojkřídlým zámkem, který postavil Antonio Paris. Zámek sloužil správě brněnských statků až do roku 1884, kdy byl přeměněn na městský dívčí sirotčinec.

 

V letech 1888–1889 byl přistavěn tzv. Nový zámek, historizující kopie původní stavby. V roce 1923 zde vznikl zemský ústav pro kojence a kojící matky, od roku 1951 tady sídlí Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Kuřim. V roce 2017 byla otevřena stálá výstava o historii města s modely zámku, smírčím kamenem a dalšími artefakty.

zámek Kuřim tajemno

Zámek Kuřim, jižní křídlo, pohled od kostela / Wikimedia Commons, Public domain

K zámku se však také váže řada tajemných legend a některé mohou mít i reálný základ...

Za jednu z nejstarších lze považovat pověst o služce, která neposlechla svou paní a byla za trest zavřena do podzemní komory nebo sklepa. Následující den ji našli mrtvou, celou černou, což dalo vzniknout legendě o místní Černé paní. Kolem jejího těla běhalo mnoho malých psů, kteří mohli být ve skutečnosti krysy nebo potkani žijící v podzemí zámku. Pravdivé jádro této pověsti by mohlo spočívat v tom, že zmíněná služka zemřela na mor, který tehdy v oblasti řádil, což způsobilo zčernání jejího těla. Zámeckou paní mohla být Dorota Nekešová, manželka Zikmunda Nekeše, kteří zámek vlastnili v letech 1527–1546, nebo manželka Mikuláše Migla, hejtmana spravujícího zámek v Kuřimi od roku 1560 do roku 1590. Neposlušnost služky mohla spočívat v tom, že nedodržela některé zdravotní opatření, které bylo v té době považováno za důležité pro zabránění šíření moru. Pověst tedy pravděpodobně vznikla v souvislosti s konkrétními událostmi na zámku během morových epidemií v letech 1584 a 1597 a týká se služebnictva, o které se starala „zámecká“ paní, tedy manželka hejtmana.

Tak jako na jiných hradech, byli prý i na Kuřimi během výstavby zaživa zazdíváni lidé. Vypráví se, že dodnes je o půlnoci v komnatách slyšet jejich nářek a bědování. Během těchto strašidelných hodin padají talíře a další nádobí z polic na zem, ale po chvíli se vše vrací zpět na své místo, jako by se nic nestalo...

Další strašidelná legenda pochází z poměrně nedávné doby, kdy se již na zámku nacházel sirotčinec. Pověst vypráví o neznámých dvanácti rytířích, údajně v černém, kteří nečekaně přijeli uprostřed noci na černých koních. Hlučně vstoupili do kanceláře, kde se usadili kolem stolu a při světle svíčky zkoumali nějaké listiny. Venku na ně čekal povoz tažený koňmi, v jiné verzi pověsti se uvádí kočár. Po bouřlivé poradě rytíři nasedli a odjeli směrem k Brnu...

napsal Petr Matura

Zdroje: hrady.cz, kurim.cz, mistopis.cz, Larel Březina: Přehled hradních a zámeckých strašidel

Vaše názory

Pro vložení komentáře se prosím nebo zaregistrujte.

Další články tajemna

Náš tip
  • Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem na webu pravopisne.cz