Chebský hrad je díky své bohaté a zajímavé historii vyhledávaným turistickým cílem. Hrad vznikl na počátku 12. století z rozhodnutí římsko-německého císařského rodu Štaufů, kteří ho později nechali přestavět na císařskou falc. Hrad tak sloužil nejen pro účely obrany hranice království, ale také jako reprezentativní sídlo císaře.

 

foto Petr Matura

Ještě dávno před vznikem hradu se zde nacházelo rozsáhlé slovanské pohřebiště, mimo jiné i v místech, kde dnes stojí hradní kaple sv. Erharda a Uršuly. Při archeologických vykopávkách byly pod podlahou kaple nalezeny četné kosterní pozůstatky. Kostry, odkryté při rekonstrukci podlahy, svědčí také o tom, že při stavbě kaple nebyl na ostatky brán přílišný zřetel. Některé sloupy spodní kaple totiž stojí přímo na původních slovanských hrobech. Slovanské náhrobní kameny, které byly při vykopávkách na pohřebišti vyzvednuty, si můžete prohlédnout v prostoru před kaplí. Je tedy snad možné, že i z těchto důvodů na hradě odjakživa, a to až do dnešních dnů, hojně straší?

Z Černé hradní věže se prý například v noci ozývá skutečně až děsivé vytí. Údajně se jedná o ducha jakési padlé ženy Johany, jejíž duše zřejmě ještě stále nedochází klidu. Kolem roku 1450 pak na zdejším hradě působil i alchymista Zikmund Wann. Podobně jako jiní alchymisté, známí především z doby císaře Rudolfa II., i chebský alchymista mísil různé lektvary, zabýval se výrobou zlata, kamene mudrců, elixíru mládí a věštěním ze skleněné koule. Podle jedné z dochovaných pověstí uměl také zpodobnit pravé štěstí a inspirovat tak k jeho nalezení kupříkladu lidi vážené a majetkem bohaté, avšak duševně chudé...

Dodnes se zde prý zjevuje také duch loupeživého rytíře Jeníka z Chlumečku, jenž se svými kumpány kdysi terorizoval celý kraj. Se svým bratrem Havlem a bratranci Wolfem a Rolfem řádili v kraji mnoho let. Neštítili se ani vražd. Skrývali se v tajném doupěti v osadě Chlumeček, kde vždy šikovně zmizeli pod poklopem v rozpadající se stodole. Jejich řádění učinil přítrž právě až purkrabí hradu Jáchym ze Švamberka. V krvavé půtce pobil všechny lupiče, kromě jejich vůdce Jeníka z Chlumečku. Vůdce bandy byl odvezen na hrad, kde byl v temné kobce zakován do řetězů. Není tedy divu, že zde za několik měsíců zemřel.

Po jeho smrti se však na hradě začaly dít podivné věci. Duch loupeživého rytíře se zjevoval snad každému, kromě pana Jáchyma, z něhož měl zřejmě respekt i v záhrobí. Po smrti Jáchyma ze Švamberka roku 1574 strašení ještě zesílilo natolik, že nikdo z dalších purkrabí na hradě nedokázal strávit noc...

Další strašidelná zjevení mají svůj původ v době, kdy byl ve městě zavražděn Albrecht z Valdštejna. Tomuto osudu prý neunikli ani jeho generálové, zavraždění přímo na hradě. Od těch dob začalo na hradě skutečně vydatně strašit. Podle pověsti vyjíždí každou půlnoc z hradní brány kočár s duchem vévody v doprovodu několika jezdců.

Když odbije půlnoc, ozve se prý na hradě dusot koňských kopyt a z hradní brány vyjede černý kočár tažený čtyřmi vraníky, kterým z nozder šlehá oheň. Doprovod kočáru údajně tvoří jezdci na koních, ozbrojení meči, a několik zbrojnošů. Vstupovat do cesty tomuto strašidelnému průvodu se však nedoporučuje.

Na svoji zvědavost prý takto doplatil jistý chebský občan Menger, jenž se po prohýřeném večeru v místní hospodě rozhodl ukázat kamarádům, že vše okolo tohoto strašidelného zjevení jsou jen pouhé povídačky. Na půlnoc dorazil k hradní bráně a přesně, když hodiny naposledy odbily dvanáctou, vyrazil proti němu z brány strašidelný průvod, v jehož středu uviděl na smrt jdoucího zajatce - svého vlastního ducha. Menger se tak vylekal, že omdlel. Druhý den, když ho přátelé našli, stihl jim ještě povědět, co se tu půlnoc událo - a pak zemřel...

napsal Petr Matura

zdroje: hrady.cz, hrad-cheb.cz