Město Chomutov v Ústeckém kraji je místo s bohatou historií. První písemná zmínka o něm pochází již z roku 1252. Město bylo mimo jiné až do roku 1411 sídlem řádu německých rytířů. Byl to jeden z největších křesťanských řádů středověku a podílel se na křížových taženích do Svaté země. Tento řád měl svoji komendu v místech, kde se dnes nachází radnice.

Chomutov zámek / foto Petr Matura

Právě v dnešní radnici se nachází ,,Mnišský dvorek“. Na jedné ze zdí totiž najdeme reliéf mnicha, který má oddělenou hlavu a ruce. Podle pověstí tam byl v době stavby zámku zazděn mnich Analbert. Ten se měl jednoho dne zamilovat do schovanky šlechtice Bohuslava Felixe z Lobkovic a Hasištejna, jemuž patřilo celé panství. Dívka se do mladého mnicha také zamilovala, a tak se začali tajně scházet. Jednou je přistihl Bohuslav z Lobkovic osobně a ten v hněvu poručil mnicha zazdít. Do krásné Ester však byl zamilován také městský kat, který se obával, že si jeho pán přísný trest rozmyslí a jeho soka v lásce propustí. Proto prý v noci proboural zeď, mnichovi oddělil hlavu od těla a pak jej znovu zazdil. Podle jiné verze to poručil sám zámecký pán, který mnichovi dal useknout i ruce jako trest za to, že se dotýkal jeho schovanky.

Přízrak se pak zjevoval vždy, když městu Chomutov hrozilo nějaké nebezpečí. To pak byl viděn, jak kráčí od dnešní radnice ke kasárnám a bývalému jezuitskému klášteru. Ke zjevení mělo dojít například roku 1525 a vzápětí vyhořel zámek. Je také doloženo, že se tak stalo i tři dny před požárem města v roce 1832.

Dnes na Mnišském dvorku můžeme vidět tři kamenné trpaslíky. Jeden z nich pochází ze zámku Ahníkov, který byl zbourán kvůli těžbě uhlí. Na dvorečku se také nachází mnoho božích muk nebo náhrobků, takže místo má magickou atmosféru.

Chomutov - kostel sv. Ignáce / foto Petr Matura

Nedaleko radnice se také nachází kostel sv. Ignáce s jezuitskou hrobkou. V ní se do nedávné doby zachovala mumifikovaná těla asi osmi desítek mnichů. V jedné z rakví prý však leželo tělo kominíka, což bylo možné rozeznat podle specifického oblečení. Legenda vypráví, že do komína jezuitské koleje kdysi spadl kominík a ztratil se. Až později bylo nalezeno jeho tělo v hrobce mezi rozházenými rakvemi. Děsivé však na tom bylo, že tělo kominíka bylo nalezeno sedící, s okousanými prsty. Nešťastný muž tedy zřejmě zemřel hroznou smrtí v temnotě, mezi ostatky mnichů. Jeho tělo prý pak bylo uloženo do rakve mezi příslušníky řádu. Bohužel později došlo k porušení větracího systému a těla začala podléhat rozkladu. Proto byla pohřbena na chomutovském hřbitově. Podle některých zdrojů však nešťastný kominík nikdy nedošel klidu a občas se v okolí zjevil jeho přízrak.  Zajímavá legenda se také váže ke vzniku známého místního kamencového jezera. Koncem 16. století začala upadat těžba síry a kamence. Pověrčiví lidé, přicházející o své zisky, hledali viníka. Toho našli v místní bylinkářce a léčitelce. Nevinnou ženu prý mučili několik dní, aby se přiznala, až nakonec slíbila, že důl odčaruje. Poprosila jen o trochu vody, ale zástupce měšťanů to nedovolil. To však neměl dělat, protože zoufalá žena pronesla kletbu: ,,Tak jako já se nemohu napít, na místě vašeho dolu bude jednou samá voda, ale napít se z ní nebudete moci ani vy, ani vaši potomci.“  

Domnělou čarodějnici popravili a práce v dole pokračovaly. Zanedlouho se v dolech objevil pramen, který důl pomalu zatápěl a důl se začal propadat. Časem zde vznikla obrovská vodní plocha, ale voda byla mrtvá, nedala se ani pít a nebyl v ní žádný život. Došlo tak na kletbu neprávem odsouzené ženy. Historie i věda mají pro vysvětlení vzniku jezera samozřejmě vědečtější odůvodnění, ale kdo ví, třeba napomohla i tato dávná kletba...

napsal Petr Matura

zdroje: cs.wikipedia.org, tajemnamista.cz, sever.rozhlas.cz, M.Stejskal: Labyrintem tajemna aj.