Černínský palác, nacházející se proti známé pražské Loretě, si většina lidí spojuje s podivnou smrtí Jana Masaryka. Dnes se zde nachází ministerstvo zahraničí, ale málokdo tuší, že okolí tohoto místa je spojeno i s řadou tajemství...
Černínský palác: foto Petr Matura
Někteří badatelé se domnívají, že v blízkém okolí se zřejmě v dávných dobách nacházelo mimo jiné také popraviště. Svědčí o tom mnohé kosterní nálezy. Ve 30. letech 20. století zde probíhal rozsáhlý archeologický výzkum, který předcházel stavbě velkého parkoviště před Černínským palácem. Výzkum zde odhalil asi 800 hrobů z různých období naší historie. Nejstarší žárové pohřby spadají až do osídlení Slovany.
Uprostřed pohřebiště byl nalezen pravoúhlý objekt, lemovaný kamennými deskami a prkennou výdřevou. Dno bylo vyloženo opukovými kameny, na kterých byly nalezeny stopy silného žáru. Stávala zde snad svatyně, v níž kněží udržovali posvátný oheň? Není náhodou, že nedaleko se nachází místo s názvem Pohořelec? Nebo bylo vše ještě jinak?
Náhrobní kámen: foto Petr Matura
V hrobech bylo nalezeno několik mincí, prstenů a mnoho záušnic. Některé nálezy jsou však pro badatele záhadou. Například kosterní nález malého děvčete, které mělo na krku pověšený tzv. prubířský kámen, jenž se používal k ověřování ryzosti kovů, mincí či šperků. Jednalo se o věc, kterou směl vlastnit jen mistr a určitě by ji běžně měl mít jen dospělý a mistr zlatník k tomu. Jedná se o ojedinělý nález a někteří z badatelů se domnívají, že by mohlo jít i o jakýsi tajný rituál, o němž však vůbec nic nevíme...
Dalším zvláštním místním nálezem je ženská kostra, na které byly použity protivampyrické zásahy. Žena byla před uložením do hrobu svázána s rukama za zády, její nohy byly zatíženy kameny a v hrobě byla ještě navíc i zapálena. Na hrudi ženy se nacházela kostřička dítěte. Ti, kteří ji pohřbívali, z ní tedy museli mít obrovský strach.
Náhrobní kameny a možný menhir: foto Petr Matura
Jakýmsi mágem či věštcem mohl být také muž, u jehož kostry se našel váček z velmi dobré látky, v němž se nacházel ptačí zobák a záhadná kulička. Mohl artefakty použít k nějakým magickým rituálům, jak se domnívají někteří záhadologové?
Pohřbívání v tomto místě ustalo asi po husitských válkách. V 16. století byly do prostoru někdejšího pohřebiště ukládány ostatky lidí, kteří zemřeli násilnou smrtí, někteří stětím hlavy. Patrně zde bylo i výše zmíněné popraviště. Nejmladším objektem, odkrytým archeologickým výzkumem, je barokní kaple sv. Matouše, která byla zbořena v roce 1788 v souvislosti s výnosem o zrušení všech postranních kaplí. Stavba je připomenuta vyznačením jejího půdorysu v dlažbě v horní části náměstí při Loretánské ulici.
Další místní záhadou jsou náhrobní kameny, zazděné ve zdi terasy pod parkovištěm naproti Loretě. Má jít o náhrobní stély nalezené při archeologickém průzkumu v roce 1934. Stély by měly pocházet z 10. a 11. století, ale údiv badatelů vzbuzuje největší z nich. Tento kámen byl pravděpodobně původně menhirem. Kámen měří téměř dva metry a svým tvarem i načervenalým vzhledem připomíná známého zkamenělého pastýře u Klobouk. Nacházel se kdysi tento kámen na pohanském Petříně a byl později použit jako náhrobek?
Podle některých názorů by se však zase mohlo jednat o legendární Drahomířin sloup. Ten byl prý podle pověstí vztyčen na místě, kde se měla pohanská kněžna propadnout v propasti, když začala proklínat svého vozku, který se tiše modlil. Sloup měl být roku 1788 povalen a rozbit. Dodnes se na památku tohoto místa jmenuje renesanční palác, před nímž se měl pilíř nacházet, ,,U Drahomířina sloupu“. Co se ve skutečnosti na tomto místě v pohanských dobách a v začátcích křesťanství u nás odehrávalo, to přesně nevíme, ale nikdo nemůže popřít, že magická atmosféra se v těchto místech drží až do dnešních dnů...
napsal Petr Matura
zdroj: praha-archeologicka.cz, wikipedia.cz, hrady.cz aj.
Vaše názory
:)
Pro vložení komentáře se prosím přihlašte nebo zaregistrujte.