Vrch Mouřenec se tyčí nad údolím Otavy ve výšce 617 metrů. Najdeme jej nedaleko sklářské osady Annín, která je součástí obce Dlouhá Ves. Nachází se na něm krajinná dominanta raně středověkého kostela sv. Mořice. Zajímavostí je, že na Mouřenci se natáčela populární pohádka Anděl Páně. Tato románsko-gotická stavba byla vybudována kolem roku 1200. V roce 1329 byl do věže umístěn bronzový zvon. Tento zvon je jediný ze tří, který nebyl odvezen během první světové války pro válečné účely a dosud visí ve věži. Kostel byl po roce 1989 za pomoci německých rodáků opraven a 26. 9. 1993 znovu vysvěcen.

Mouřenec kostnice: foto Petr Matura

Při opravě bylo nalezeno několik vzácných nástěnných maleb ze 14. století. Dochovala se zde freska, znázorňující Poslední soud, na níž jsou vyobrazeny výjevy Krista s apoštoly, Setkání tří živých s třemi mrtvými, dále zobrazení Vážení duší, ďábel snažící se stáhnou duši do pekla a další obrazy, které mohou člověka vyděsit. Součástí kostela je také kostnice. Kostel měl být postaven na místě pohanské svatyně a pohřebiště, což dokazují archeologické nálezy z období Keltů. Některé legendy vypráví, že na tomto kopci byl uctíván také pohanský bůh Černobůh, jiné zase mluví o bohyni smrti Moraně. Cestě vedoucí na Mouřenec se říkalo ,,Cesta mrtvých“. Poblíž skalního masivu prý i senzitivní jedinci ucítí velmi silnou negativní energii. Zápornou energii údajně také pohané využívali ke svým magickým rituálům.

Jedna z pověstí vypráví, že zde místní sedlák kdysi vykopal jámu a na dno položil ostré kůly, protože se chtěl ubránit vojenským nájezdům. Když do léčky vojáci spadli, sedlák je zaživa zakopal. Od té doby je tu prý slyšet sténání a na vrchu jsou vidět duchové, kteří tu zemřeli násilnou smrtí.

Mouřenec hřbitov: foto Petr Matura

Ještě na přelomu prvního tisíciletí zde měl benediktinský mnich Günther, známý u nás jako svatý Vintíř, údajně vymítat démony a vyhánět pohanské kněze. Na místě pak měl dát zbudovat dřevěný kostelík. Na jeho místě vyrostla v první polovině třináctého století románská stavba, jež byla později goticky upravena.

Negativní energie jako kdyby se však tohoto místa držela již od pradávna až dodnes. V barokní kostnici z 18. století je uloženo kolem 5000 kosterních pozůstatků. Původ takového množství lidských kostí nebyl dodnes vyřešen. Jedna z teorií tvrdí, že by se mohlo jednat o pozůstatky švédských vojáků. Tomuto tvrzení ale odporuje skutečnost, že na kostech nejsou patrná žádná větší zranění, která by vojáci padlí v bitvě zcela jistě měli...

Některé místní pověsti tvrdí, že tyto kosti světélkují. Mohlo by se snad jednat o nějaký vědecky vysvětlitelný jev - nebo jde o záhadu mezi nebem a zemí? Dnes to bohužel již nezjistíme, protože kostnice není od devadesátých let minulého století přístupná veřejnosti.

Podle známého psychotronika pana Pavla Kozáka se v západní části hřbitova nachází jakási zbytková negativní energie, která zde podle něj mohla vzniknout hromadnou násilnou smrtí více osob.

Mouřenec kostel: foto Petr Matura

Pod kostelem se také nachází hrobka měšťanské rodiny Müllerových, kteří v Aníně založili místní vyhlášenou sklárnu a stali se také sponzory kostela. V 50. a 60. letech 20. století narušili jejich věčný odpočinek vandalové, kteří nechovali žádnou úctu k mrtvým a svým hrubým chováním porušili klid zde pohřbených sklářů. V kraji se vypráví, že vandaly stihla kletba, podle jiné verze se údajně v hrobce nakazili nějakou nemocí, jisté je však to, že nepřežil ani jeden z nich. Potomci rodiny pak nechali hrobku raději zazdít.

Ke kostelu se váže také další legenda. V době třicetileté války prý byla v kostele místními lidmi zazděna monstrance, aby ji vojáci neuloupili. Bohužel všichni lidé, kteří věděli, kam byla ukryta, zemřeli. Ostatní ji pak marně hledali až do doby, kdy se jednomu místnímu obyvateli zjevila ve snu.

napsal Petr Matura

zdroje: pratelemourence.cz, prokletamista.cz, sumavabavorskyles.cz,hrady.cz aj.