Severovýchodně od Prahy se nachází malá, nenápadná zřícenina hradu, lépe řečeno věž, která zbyla jako jediný pozůstatek z hradu Jenštejna. Zato se však tato věž dochovala ve velmi dobrém stavu. Pojmenování hradu Jenštejn pravděpodobně pochází od jména zakladatele, jímž byl dvorský sudí Jenčík z Janovic zvaný též Jenec. Hrad byl založen v letech 1336 – 1361.

foto Petr Matura

Asi nejznámějším majitelem hradu je arcibiskup Jan z Jenštejna, který se později dostal do sporů s králem Václavem IV. Rozkol s králem Václavem IV. podněcoval jeho podkomoří Zikmund Huler, člověk zákeřný a vypočítavý, který měl také podíl na umučení Jana z Pomuka. Huler později obsadil i Jenštejn, avšak dlouho hrad v držení zřejmě neměl a již na přelomu století o něj přišel. Hulera spravedlnost dostihla roku 1405, tedy pět let po smrti Jana z Jenštejna, který zemřel v Římě.

Hrad střídal další majitele, ale dle záznamu z roku 1608 byl již v té době pustý. V 19. století a počátkem 20. století sloužila zřícenina za obydlí i hospodářské zařízení venkovské chudiny. Zříceného zdiva bylo použito jako stavebního materiálu k stavbě domků v prostorách hradu. Když stav horní části věže už ohrožoval sousední budovy, bylo po provedení archeologického průzkumu hradní torzo opraveno a tato významná historická památka roku 1977 zpřístupněna veřejnosti. Dnes se zde nachází malá expozice.

I tento hrad má ovšem svá tajemství. Někteří badatelé například tvrdili, že pod Jenštejnem vedou chodby, které se dokonce napojují až na síť podzemních chodeb vedoucí z Prahy do  Brandýsa a Staré Boleslavi. Kdysi zde dokonce natáčel štáb televize Prima s psychotronikem a badatelem Milošem Štraubem, který se o podzemních chodbách zmiňuje v knize ,,Tajemné podzemí“. Navíc u nedalekého Jenštejnského rybníka je dokonce vchod do jeskyně, která byla spolehlivě prokázána. Ale kdo ví, jak to se zdejšími podzemními chodbami vlastně ve skutečnosti je...

sklepení Jenštejn: foto Petr Matura

Na samotném hradě prý kdysi také docházelo k paranormálním jevům. Bylo to v době, kdy byl hrad již obýván obyčejnými lidmi. Otec jedné z obyvatelek hradu například slyšel ve věži zvonění, ačkoliv věž nikdy žádný zvon neměla.

A Jenštejn má i další zajímavost. V obci totiž žil od roku 1943 legendární léčitel Jan Mikolášek, a to celých dvanáct let. Tehdy zde byla postavena rozlehlá vila, v níž se nacházel nejen Mikoláškův byt, ale také ordinace a lékárna. Vedle pak byl umístěn sklad bylin a místnost k mísení a kompletaci bylinek. Ty si Mikolášek pěstoval na rozlehlém pozemku v okolí budovy. Mikolášek však vydělané peníze investoval i do místa, kde žil. Během Mikoláškova pobytu zde byla díky jeho přispění kupříkladu vybudována první kanalizace, přispěl rovněž i na vznik kluziště a daroval také různě velké sumy na taneční zábavy a svatby. Další částky od něj získával Červený kříž, který za ně mimo jiné posílal chudé a nemocné děti na ozdravné pobyty. Bohužel komunistický režim byl k léčitelům nepřátelský a navzdory jeho nesporným zásluhám na vyléčení velkého množství lidí mu byl dům zabaven a v roce 1960 zde byl zřízen domov důchodců, jež je tady dodnes. O Janu Mikoláškovi a jeho působení byl nedávno natočen známý film „Šarlatán“. Při návštěvě Jenštejna si tak můžeme vzpomenout také na tohoto slavného léčitele.

napsal Petr Matura

zdroje:  hrady.cz, publikace: Jenštejn,29. svazek ,,Putujeme po hradech a zámcích“, wikipedia.org