Dnešní zámek Nový Světlov najdeme v okolí Uherského Hradiště, na návrší nad Bojkovicemi. Jeho nynější podoba je ve slohu tudorské gotiky. Původní gotický hrad Nový Světlov byl vybudován Ctiborem z Landštejna kolem roku 1480. Starý Světlov byl totiž těžce přístupný.

K založení Nového Světlova se váže zajímavá pověst: ,,Když se pán světlovského panství rozhodl vystavět nové sídlo, ani v nejmenším netušil, co se v příštích měsících bude dít. Ačkoliv na stavbě pracovali poddaní z celého panství, stavba se stále nedařila. To, co lidé za celý den vystavěli, pokaždé přes noc zmizelo v rozvalinách. Jedné noci proto pán vyslal na místo ozbrojené muže, aby vypátrali, kdo jeho dílo kazí.

zámek Nový Světlov: foto Petr Matura     

Přesně o půlnoci se zjevil černokněžník a máváním své kouzelné hůlky začal zdivo bořit, až z něho za malou chvilku nic nezbylo. Poté zmizel stejně náhle, jako se objevil. Pán pochopil, že s nadpřirozenými silami nic nezmůže, a svůj zámek vystavěl na jiném, současném místě.“

Ctibor z Landštejna byl nejvýznamnějším držitelem hradu a v roce 1511 založil první cech v Bojkovicích, soukenický. Dal také nad Bojkovicemi vystavět, a to asi uprostřed prostranství dnešního hřbitova, gotický kostelík sv. Jiří, z něhož se zachovalo jen několik kamenných gotických článků a zlomek okenní kružby s vytesanou pětilistou růží - znakem Landštejnů.

Po Ctiborově smrti zdědila Nový Světlov jeho dcera Jitka, která učinila jeho spolumajitelem svého manžela, Joachyma Biberštejna. Panství pak od nich po krátké době koupil Burian z Vlčnova. Nový majitel světlovského panství, který měl za manželku Johanku z Kornic, svůj majetek dále různými koupěmi rozšiřoval. Roku 1544 ho král Ferdinand jmenoval vyšším sudím nad královskými many na Moravě a sněmem moravským byl zvolen do komise pro vyhledávání a k napravení starých a nových zemských zřízení. Za jeho panování roku 1526 vyplenili Bojkovice Turci.

zámek Nový Světlov: foto Petr Matura   

Na tomto šlechtickém sídle se měla zjevovat rovněž i Černá paní. Roku 1605 se prý třikrát objevila na hradbách hradu. Poprvé ji spatřili vojáci z hradní posádky. Nikdo jim však nechtěl věřit. Vojáci vyprávěli, že viděli naříkající černou postavu ženy na hradbách hradu. Velitel dal vojáky uvěznit, protože se domníval, že ve službě pili.

Podruhé byla viděna jinými svědky asi za dva další dny, a tak vojáci byli propuštěni. Zanedlouho k hradu přitáhlo vojsko Bočkajovců a nádvoří hradu zaplnili lidé z okolních vesnic, kterým hrad poskytl ochranu. Černá paní se znovu zjevila na hradbách v noci z 24. na 25. července, přímo před zraky mnoha svědků. Plakala a naříkala. Její zjevení věštilo smrt…

Hejtman, který si byl vědom, že tolik lidí na hradě neuživí, se dohodl s nepřítelem, že civilisté budou ušetřeni - a vyvedl je ven z hradu. Nepřátelé však slib nedodrželi, a tak zmasakrovali na 400 nevinných a bezbranných lidí.

Asi za sto let se pak Černá paní zjevila krátce předtím, než obyvatelé, prchající z vedlejší vesnice Rudimova a hledající záchranu uvnitř šlechtického sídla, byli těsně před hradbami doslova rozsekáni šavlemi uherských vojáků, oddílů Ference II. Rákoczyho.

Poslední její zjevení je doloženo z roku 1803, kdy Černá paní svým pláčem oznamovala vymření posledního člena rodu Serényiů po meči. Možná se Černá paní zjeví někdy v budoucnu znovu, ale raději si to nepřejme...

 

napsal Petr Matura

zdroj:  zameksvetlov.cz, hrady.cz, K.Březina:Přehled hradních a zámeckých strašidel