Naše minulost je plná pověstí o tajemných bytostech, čarodějnictví a magii. Dnes na tyto přízraky a čarodějnictví věří již jen hrstka alternativně smýšlejících lidí, ale kdysi byla víra v magii běžnou součástí života. Inkvizice dokonce tvrdila, že kdo nevěří v ďábla, nemůže věřit ani v boha. Možná také lidé byli daleko citlivější a vnímavější.

ilustrační fotografie: Pixabay

Jednou z bytostí, o kterých se zachovalo mnoho legend a pověstí, jsou takzvaní fexti, jimž se také občas říkalo ,,zmrzlíci“. Slovo fext pochází z německého slova ,,kugelfest“, tedy ,,koulím odolný“. Fexta totiž bylo možné zabít pouze jen skleněnou nebo speciálně vyrobenou kulí.

Kdo nebo co je to vlastně fext? Podle legend se fextem mohl člověk stát dvěma způsoby. Prvním byla skutečnost, že se někdo takto již narodil. Taková osoba prý na svět přišla ve dvou blanách. Pokud matka chtěla ze svého potomka mít fexta, musela první blánu ihned spálit a druhou dítěti zašít do podpaždí. Takový člověk byl pak daleko silnější a odolnější proti nemocem a zraněním než jeho okolí. Těla fextů byla tak odolná, že nepodléhala rozkladu ani po smrti.

Druhým způsobem, jak se stát fextem, byla prý smlouva s ďáblem či jako trest za hříšné a bezbožné chování. Pověstí o fextech je poměrně hodně. Podívejme se tedy alespoň na několik případů.

Například na Chrudimsku v obci Honbice prý došlo k podivnému případu. V tamní márnici tehdy na marách ležel jakýsi muž. Do márnice měla zvyk místní slepice snášet vajíčka, o čemž věděla jedna vesničanka. Ta se tedy vydala sesbírat vajíčka a nezalekla se ani mrtvého těla. V tu chvíli mrtvý procitl a sevřel ženě ruce. Povolil až ve chvíli, kdy vesničanka slíbila, že přispěje na opravu místního kostela.

Fextem byl také švédský velitel Oront, který se na konci třicetileté války usadil na hradě Houska - a z tehdy opuštěného panského sídla pořádal loupeživé výpravy do širokého okolí. Na lupiče byla vypsána tučná odměna, ale byl téměř nepolapitelný a žádná kulka ho nedokázal ani zranit. Až dva přátelé z vesnice Olešnice si nechali ulít kule o půlnoci, když byl měsíc v novu. Muži si na krvelačného lapku počíhali, jedna přesně mířená kule ho zasáhla do hlavy a konečně zbavila kraj lupiče, který ho sužoval.

Také ve vesnici Dobré v Orlických horách vykopali na hřbitově fexta a po léta ho měli vystaveného v chrámu, dokud na místo nenastoupil nový farář, který nařídil opětovné pohřbení. Jednalo se prý o bývalého rychtáře vsi Osečnice, o kterém se vyprávěl příběh z třicetileté války. Byl tehdy pracovně mimo ves, když ji přepadli Švédové a odvlekli veškerý dobytek pryč. Když se rychtář po návratu dozvěděl, co se stalo, vypravil se Švédy pronásledovat. Přiblížil se k nim, z dálky vystřelil a lidem, kteří ho doprovázeli, nakázal, aby běželi a křičeli. Švédové se zalekli, že stojí proti přesile, utekli a vesničané si odvedli svůj dobytek zpět do vsi.

Rychtáři však bylo jasné, že akce nezůstane bez odezvy, a tak vesničany poslal do bezpečí a prázdnou osadu hlídal sám. Když do Osečnice dorazil švédský důstojník a po rychtáři vystřelil, ten pouze vyndal kulku z prsou, hodil ji zpět po Švédovi a poté ho sám zastřelil. Osečnický rychtář žil ještě dlouhá léta a nakonec byl pochován na místním hřbitově. Když po řadě let chtěli pochovat jeho syna, našli v zetlelé rakvi zachovalé tělo se seschlou kůží...

Za fexta by se dal označit i houslový virtuos Niccolò Paganini. I když by se to od houslisty nečekalo, jednalo se prý o velmi silného muže, který dokázal ohýbat železné pruty holýma rukama. Když v roce 1840 zemřel, nikdo netušil, že jeho tělo nedojde rozkladu. Když byla po dvaceti letech přemísťována jeho rakev na janovský hřbitov, byla schránka s mrtvým otevřena a tělo nalezeno téměř neporušené. Vypráví se dokonce, že ruce houslového virtuosa často údajně čněly ven z rakve...

Také v kostele ve Vamberku se mělo nacházet tělo fexta. Za svého života se jmenoval Bohuslav z Chrastu a žil v 16. století. Na svoji dobu to byl obr, jelikož měřil okolo dvou metrů a oplýval velikou silou. Po své smrti byl opřený v místní kryptě, kde jeho tělo vyschlo. Vypráví se o něm zajímavá legenda. V roce 1741, za pruské války, došlo v místním hostinci ,,Na Milence“ k zajímavé události. Vojáci byli ubytováni v tomto hostinci a zřejmě se nudili. Jeden z nich, značně opilý, řekl, že přivede fexta až do hostince. Skutečně přivlekl mumii až mezi rozparáděné kumpány a vyhrál tak sázku. Posléze se vydal tělo vrátit zpět, ale když se po odvážlivci začali jeho spolubojovníci shánět, našli jeho tělo rozdrásané na místním hřbitově a v hrobce pak ležela mumie, která v ruce svírala vojákův utržený límec. Zamaskoval tak někdo úkladnou vraždu, nebo je na děsivé historce zrnko pravdy? Dnes se tělo nachází v klášteře v Broumově, kam byly mumie z Vamberka přemístěny. Další pověsti o fextech jsou dále známy například rovněž i z Brandýska nebo z Kostelce nad Labem.

napsal Petr Matura

zdroj: wikipedia, plzennoviny.cz, carokraj.cz, archiv autora