Za několik dní vstoupíme do znamení Blíženců. K Blížencům patří Merkurův nebo také Hermův princip. Hermés je posel bohů a jeho vliv sahá z Olympu až do podsvětí.

Podle astrologie vládne znamení Blíženců planeta Merkur (Hermés). Hermés vynalezl písmo, díky němuž můžeme mezi sebou komunikovat. Jeho funkce na Olympu spočívá v zajišťování spojení, a to nejen mezi bohy samotnými, ale i mezi bohy a smrtelníky.

fotografie: Pixabay

Staří Řekové si o souhvězdí Blíženců vyprávěli báji o Kastórovi a Polydeukovi (latinsky Pollux). Byli to synové Lédy a Dia. I když se původní polarita mezi mužem a ženou v pověsti již nedochovala, Léda, oplodněná Diem v podobě labutě, snesla dvě vejce. V jednom z nich byla smrtelná Kastór, ve druhém nesmrtelný Polydeukés a Helena. Velmi zajímavé je, že oba „blížence“ vychoval kentaur Cheirón. Cheirón totiž odpovídá Blížencům protilehlému znamení Střelce.

V obou případech se jedná o zdvojená znamení: dvě osoby v případě Blíženců, člověka a koně v případě Střelce.

Trefně období Blíženců popsal Aischylos kolem roku 500 před Kristem tak, že touhou vznešeného nebe je přiblížit se zemi a splynout s ní, neboť když z nebeského chotě padá déšť, pak je země těhotná a rodí trávu stádům a Démétřiny plody (obilí) nám smrtelným lidem. Též ovoce v stromoví dozrává zásluhou zásnubní vláhy.

V tomto období jsou na počasí zvláště závislí rolníci. Na mnoha místech proto obcházejí pole a konají prosebná procesí za dobrou úrodu. Podle židovské víry se o svátcích Šavuot rozhoduje o úrodě ovoce. Ve svátek Šavuot přinášeli Židé do Jeruzaléma první pšenici a obětovali ji v Chrámu.

Germáni věřili, že se v tuto dobu konala svatba boha Wodana/Ódina a bohyně Freyji. Až dodnes se konají májové slavnosti, při nichž hraje roli májka, ale i májový král nebo královna. Někde se místo Freyji setkáváme s májovou hraběnkou, nevěstou a podobnými postavami.

Tyto zvyky jsou známy nejen z německých zemí, ale také z Anglie, Portugalska, Itálie nebo Francie. Pokud májová paní vystupuje sama, můžeme ji ztotožnit s Venuší/Maiou/Florou a jde o zvyk patřící do znamení Býka. Kde však vystupuje májová nevěsta nebo se objevuje májová královna s májovým králem, tam již zvyk náleží do období Blíženců.

V tuto roční dobu se konaly také,,dívčí tance“ se skrytým sexuálním pozadím, při nichž děvčata tančila se slaměným panákem ,,starcem“, který byl zosobněním zimy. Poté ho děvčata probodla holí a během tance roztrhala.

V tuto dobu se konaly také slavnosti s věnci a kroužky. Účastníci projížděli okolo na koni a v plném trysku se pokoušeli napíchnout zavěšený věnec na dřevěnou hůl nebo šavli. V tomto období se konávaly rovněž i střelecké slavnosti. Také střílení a nabodávání kroužků má sexuální podtext.

V době Blíženců vzniká možnost rozplozování, je viditelná a zřejmá a leckdy je i slavnostně vítána. K této době patří i Amor/Erós, jenž je označován za syna Marta a Venuše, kteří vládnou dvěma předchozím znamením. Jiné verze vypráví, že Erós vzešel ,,zcela na počátku“ z chaosu.

V symbolu znamení Blíženců se spodní kruh ze symbolu Býka otevřel. Horní oblouček značí nebe, spodní polokruh kontakt se zemí. Mezi oběma póly protéká bez ustání energie. Shora dolů a zdola nahoru. Projevuje se jako elektricko - magnetická, jako pozitivní a negativní nebo jako jin a jang. Číňané kdysi označovali souhvězdí Blíženců jako jang a jin. Z toho můžeme vyvozovat, že se zde jedná o formu kosmické energie, podobně jako u dalších vzdušných znamení.

 

napsal Petr Matura