Doby, kdy naše babičky sbíraly šípky, aby z nich připravovaly nejen čaj, ale i spoustu  dalších dobrot, jsou už asi pryč. Ani povinný sběr šípků, které jsme nosili jako děti do školy, už po našich dětech asi nikdo chtít nebude. Jejich červená barva dokázala potěšit i jako pouhá dekorace v podzimních a zimních ozdobách.

Náklonost k barvám mi zůstala a náklonost k šípkům v podstatě také. Kromě vydařené barvy disponují totiž i slušným vitamínovým potenciálem a neméně slušným kulinářským základem. Dozrávají na přelomu září a října a nejlepší jsou právě nyní - přešlé prvním mrazem.Šípky /latinsky Fructus cynosbati/ mají vysokou hodnotu vitaminu C a A, obsahují i vitaminy K, PP, B 1 a B 2. Patří k čeledi růžovitých, což patřičně dokládají jejich pichlavé, svědění vyvolávající nažky. Šípkový keř uvidíte v plném květu na začátku léta, v červnu a červenci, plody se pak dostaví na podzim, obvykle během září. Jejich blahodárné působení popisuje už anglosaský herbář z 11. století, šípky bývaly nedílnou součástí lidového léčitelství. Z tohoto červeného bohatství připravíte oblíbený šípkový čaj, který je v zimním období cenným zdrojem vitaminu C. Z plodů lze vyrobit víno, šípkovou marmeládu a nebo sirup. Sirup se dříve vyráběl i z korunních plátků růží, pomáhal prý při horečkách a ledvinových chorobách. Díky kombinaci vápníku, rutinu a vitaminu C jsou šípky nejlepším přírodním lékem proti paradontóze a onemocnění dásní.

Blahodárné šípkové plody: * preventivně působí proti infekcím a nachlazení * zpevňují cévy a pomáhají při bolestech žil a křečových žilách * zlepšují zásobování tělesných buněk kyslíkem * pečují o dobré nervy a schopnost soustředění * stimulují libido a potenci Sběr a šípková příprava Vydáte-li se na šípky, vězte, že nejlepší je sběr po prvním mrazíku, kdy jsou plody nejsladší. Sbírejte vyzrálé a dobře vybarvené šípky bez stopek. Řada příruček doporučuje sběr pouze tvrdých plodů. Z osobní zkušenosti vím, že právě ty měkčí, už méně půvabné plody, jsou nejsladší a vůbec nevadí, když jich pár do košíku přidáte. Posbírané šípky omyjte a pomelte či posekajte. V tomto stavu je pak můžete usušit - v sušičce či na plechu v teplé a větrané místnosti. Usušené je pak napěchujte do skleniček či plechovek a skladujte na temném, suchém místě. Budou se hodit přes zimu, kdy z nich vyrobíte čajík nebo báječnou šípkovou omáčku. Sušené šípky můžete také smíchat se sušeným květem černého bezu, získáte tím dokonalý základ pro výborný čaj. Ten ochrání váš organismus před nejedním bacilem. Po vyluhování čaje dejte pozor na jemné chmýří ze semen, které může vyvolat svědění sliznic v ústech a v krku, pro scezení proto použijte co nejjemnější sítko.

Z šípků připravíte i skvělý sirup: 1 kg šípků rozdrťte a zalijte 2 l vody. Přiveďte k varu a vařte na mírném plameni 10 minut. Směs přeceďte přes sítko a poté přefiltrujte přes plátno. Šťávu zahřejte na 70 stupňů Celsia a rozpusťte v ní 1,5 kg přírodního cukru. Ihned nalijte do sklenic a uzavřete.

Zkusit nakonec můžete šípkovou marmeládu. Její příprava je trošku náročnější: Pevné zralé šípky rozdělte na půlky a zbavte chloupků. Jde to špatně, proto je lepší pracovat v chirurgických rukavicích a zbytky chloupků z šípků vymývat. Plody pak povařte v troše vody a rozmixujte. Mnohem snadnější je však měkké šípky, které jste rozvařili ve vodě, prolisovat na pasírovacím strojku. V obou případech přidejte na 1 kg šípkové směsi 400 g cukru a 3 minuty za stálého míchání povařte. Plňte do skleniček s uzávěrem a 25 minut sterilujte při teplotě 85 stupňů Celsia.

 Zdroj foto: Pixabay.com