Naši předkové dodržovali tradice. Jejich život měl tak jasně daný řád, kdy vše mělo svůj smysl a cíl. Nyní, stejně jako kdysi naši předkové, se nacházíme na konci období zvaného Masopust. Tato středa je Popeleční a od ní začíná dlouhý 40-ti denní půst, po kterém následují Velikonoce. Uznávám, že asi málokdo ho v dnešní době drží tak jako kdysi, ale když se nad tím opravdu zamyslíme, vzápětí nám dojde, že půst jako takový měl a stále má svůj zásadní smysl. Proč to aspoň, byť třeba v mírné formě, nezkusit? Organismus je přes zimu zanesený nezdravými látkami, tělu chybí vitamíny, jaro je ještě v nedohlednu, jíst jen maso je prostě nezdravé a většina z nás si stěžuje na "hmotnost po vánocích". Ideální doba na jakýsi teď tak oblíbený detox. Ano, je to tak, půst se vlastně rovná detox.

V rukou držím starou Kuchařku Jitřenky pro chudé a střední vrstvy od Anastazie B.Seidlové, která byla sepsána v letech 1889-1909. Ano, zní to až neuvěřitelně, ale opravdu se jedná o knihu s recepty starými více než sto let. A když v ní listuji, vidím, že spousta receptů by mohla být aktuální i v dnešní době, byť třeba při pozměněné technologii díky přece jen vyvinutějším moderním přístrojům.

Vraťme se ale k půstu jako takovému. Součástí této kuchařky jsou tzv. postní polévky. Napočítala jsem jich neuvěřitených 37. Pojďme si tedy ukázat alespoň pár z nich a dejme si závazek, že to třeba aspoň zkusíme. Polévky jsem vybrala proto, že nejen že nás v zimě krásně zahřejí, díky nim ale také zároveň zvýšíme tolik potřebné tekutiny, nezatěžujeme jimi žaludek a hlavně jsou velmi rychlé na přípravu. Recepty nechávám bez úpravy v původní verzi.

• Polévka Kneipova

Zajisté každá šetrná hospodyňka každý okoralý kousek chleba v troubě usuší. Pak se nastřádaný chléb utluče v hmoždíři, uschová v sáčku na suchém místě a pak se z něho může připravit dobrý nákyp a nebo dobrá výživná polévka.

Dá se do většího hrnku litr vody, připojí se do ní půl malé lžíce soli, a když voda přijde do varu, zavaří se 4 hodně vrchovaté lžíce suchého utlučeného chleba a na špičku nože kmínu. Nechá se to vařit asi 12 minut, připojí se tam asi jako lískový ořech kousek másla, a když se má dát na stůl, rozkvedlá se v několika lžících mléka 1 vejce, vlije se do  polévky, okusí se, zda je dost slaná a dá se na stůl.

Tato polévka doporučuje se dětem, protože je velice výživná.

 

• Chlebová polévka z piva (zvaná gromatika)

Dá se půl litru vody, půl litru piva, 15 dkg chleba, kousek másla, na špičku nože kmínu a pepře, lžička soli. Když se chleba rozvaří, polévka se procedí, a když se má dát na stůl, rozkvedlají se v trošce smetany 2 žloutky. Kdo rád tuto polévku velice silnou, nahradí vodu pivem. Záleží na chuti.

 

• Polévka z vařených bramborů

Když zbydou od oběda vařené brambory, může se v zimě z nich připravit k večeři chutná polévka. Vařené brambory se rozstrouhají (na talíř polévky se počítají dva brambory), nalije se na ně vařící osolená voda, připojí se na litr polévky stroužek se solí utřeného česneku, dobře se to promíchá, omastí dobrým sádlem, připojí malinko květu a zelené petrželky, a když se polévka zavaří, dá se na stůl. Též se může omastit místo sádlem a máslem, a než se dá na stůl, zahustí se žloutkem. Záleží na chuti hospodyně.