Ani nevíte,jak vás chápu, poznala jsem na vlastní kůži žárlivost partnera na mé dospělé dcery, přitom sám měl dospělé dítě, bylo to na rozchod co chvíli, také se mu nelíbilo, jak s dcerami vycházím, že razím benevolentnější výchovu, přitom obě dcery odmaturovaly, jedna pracuje stále, druhá má dvě brigády a pokračuje ve studiu, byla jsem s nima též sama. Takže výchovu jsem zvládla, což se o něm říct nedalo až tak, jemu pomáhali rodiče, mně nikdo. Jestli vám můžu doporučit, pokud nechcete přijít o vztah, nevodila bych ho už k sobě domů v době, kdy bude dcera doma, ale třeba na táboře atd. Není nutné, aby se podílel na výchově, kterou sama zvládáte. Můžete se vídat u něj, nebo jezdit jinam, ale opravdu pokud nejde návštěva bez jeho remcání, udělala bych to takto, za chvíli bude dcera dospělá a sama so řekne, zda o kontakt stojí, případně nastaví hranici. Nehroťte to a užívejte si lásku.