Když se nám před čtyřmi lety narodil syn, byla jsem nekonečně šťastná. Před jeho narozením jsem...
Zpět na článek
Babinet.cz /
Magazín /
Čtenářské příběhy /
Okolí tvrdí, že naše čtyřleté dítě nám doma skáče po hlavě.... /
Vaše názory
Okolí tvrdí, že naše čtyřleté dítě nám doma skáče po hlavě. K těmto tvrzením se už přidal i manžel, píše Alice
Další z magazínu
-
Tchyně mě ve společnosti zesměšňuje, protože jsem přibrala a manžel se mě nezastane, píše Míša
S tchyní máme senzační vztah a vždycky jsme si dobře rozuměly. Je to hodně aktivní a vitální...
-
Se změnou práce přišla nejen manželova rezignace na společenský život, ale také ignorace potřeb rodiny, píše Jana
Dlouho se zdálo, že s manželem máme společný náhled na život. Přáli jsme si děti, dům, určité...
-
Kvůli léčiteli jsem přišla o všechny úspory, i o manžela, píše Jana
Už od patnácti let mi lékaři taktně naznačovali, že jednou budu mít problémy s otěhotněním. Mám...
-
Žena přišla o práci a začala pít! Teď je z ní regulérní alkoholička a odmítá odbornou pomoc, píše Ivan
S mou ženou jsme spolu pořádnou řádku let. Vychovali jsme tři děti, které dnes žijí své životy mimo...
Nejčtenější články
- O svaté Barboře, ležívá sníh na dvoře. Jaké tradice se vážou k tomuto svátku
- Berani se těší na vosí hnízda, Raci na rohlíčky. Jaké druhy vánočního cukroví jsou slabostí jednotlivých znamení
- Dopis Ježíškovi není nákupní seznam. Jak reagovat na nenaplněné představy, vysvětluje psycholožka
- Lidové zvyky a pranostiky spojené se svátkem svaté Lucie
- Svatomikulášská tradice. Jaké pověsti jsou s tímto svátkem spojené
Náš tip
-
Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem
na webu pravopisne.cz
Vaše názory
Až jednou ten váš rozmazlenec vyroste a pár vám ji vrazí, tak aspoň budete vědět proč.
Okolí tvrdí? Ne, taková je skutečnost. "Uznávám, že teď je doma pánem on. Nic špatného na tom tak ale úplně nevidím." To jste napsala vy a v tom je skrytý celý problém. Nemáte soudnost, nejste schopná vychovávat dítě, protože mu nedokážete stanovit mantinely, které dítě nutně potřebuje, aby se necítilo ztracené ve světě, který teprve poznává. Také jsem děti nikdy neuhodila, občas jsem zvýšila hlas, ale jinak jsem se snažila o vysvětlování a dohodu, protože tak to funguje i mezi dospělými. Nikdo nedá facku nebo "na zadek" svému šéfovi nebo kolegovi v práci, aby dosáhl svého. Musí se domluvit. Ale ne tak, že jeden má vždy pravdu, i když jí nemá a všichni kolem se musí přizpůsobit. Váš syn evidentně obtěžuje svým chováním všechny kolem sebe. Je hlučný, nebere na nikoho ohled, je sobecký a vždy musí dostat to, co chce i za cenu, že si ostatní něco odřeknou. Co si myslíte, že z něj bude? Už se chystejte na to, že se ani k vám nebude chovat jinak, až budete staří. A navíc brzy budete s tím nevychovancem sama, protože manžel narozdíl od vás má rozum a tak brzy odejde a pořídí si dítě s nějakou jinou ženou, která bude schopná vychovat děti tak, aby se za ně nemusel stydět, když vyleze z bytu.
Výchova není bití, nýbrž to, že dítěti darujete svůj čas a přítomnost. Výchova je především působení vlastním vzorem. Cosi blekotáte o tělesných trestech, které odmítáte - ale jak dítě vychováváte? Že mlčíte a "vydržíte" jeho vztek? To má být výchova? Copak nechápete, že vám dítě nastavilo pravidla, která jste měla nastavit vy, jako rodič? Říkáte, že dítě je vymodlené... Tak proč se podle toho nechováte, když jste ten dar od Boha dostala?! Pravá láska nemá hledět na to, aby bylo dítěti vše jen příjemné, ale má se řídit podle toho, co mu prospívá! Nemístná povolnost znamená pěstování stále větších chyb, čímž se dítě jen dál ocitá ve špatném směru. Pokrytectví "opičí lásky" dítěti škodí, pravá láska je vyrovnaná v důslednosti, a nejsou v ní místa pro slabost ani bázlivá povolnost.
Příšerný, zpovykaný spratek a velice hloupoučká, slabá matka. Protože zaměňovat normální výchovu s nesmyslným tyranizováním může jen hlupaňa, neschopná obojí odlišit. Myslíte, když tomu rozmazlenému fakanovi všechno povolíte, že jste mu tím do života dala nejvíc? Ach bože... Dítě potřebuje spoustu lásky a limity. Když nemá jedno či druhé, je to průser. A jestli si myslíte, že z takového sebestředného fracka vyroste muž, který se o vás bude pečlivě starat, pletete se. Vy jeho sobeckou povahu odnesete jako první. Jednou vás totiž nakope do zadku a dobře udělá!!!
Zřejmě si neuvědomujete, že tímto stylem "výchovy" svému vymodlenému dítěti v podstatě velice ubližujete. Já to sice částečně chápu, taky jsem si dcerku po rozvodu rozmazloval, ale musíte ho "vychovávat" a ne nechat dělat si co chce. V tomhle věku na to rozum nemá a nemůže mít. Pokud v tomto nesmyslu budete pokračovat dál, v jeho pubertě se z toho zákonitě zblázníte.
Ještě jen poznámka k tomu násilí na dětech. Jsem o generaci starší, než Vy. Táta mě nebil, protože věděl, že by mě mohl zabít ( byl fakt silný). Jednou jsem teda dostal facku a vím přesně proč (bál se o mě, přišel jsem jako 8 letý děcko domů po půlnoci) a zasloužil jsem si to. Máma mě občas zbila vařečkou na zadek, celkem sranda. Učitelé na škole a hlavně ředitel nás občas fackovali taky. Ve stylu "poznámku, nebo na zadek" Nepamatuju si, že by si někdy někdo vybral to první :-) A taky nás to nějak psychicky nepoznamenalo, prostě něco jsme provedli a trest byl rychlý a účinný. Pohoda.
..mate doma dite=kral... mam znamou-ma syna zcela presne jak Vy jen je o 8 let starsi.. ona fajn-dite totalni spratek..neomlouvam se za ta slova..je to opravdu silene byt s nim jen chvili v kontaktu..ted jsem na to tak ze ji rikam-rada Te uvidim ale jen kdyz budes sama nebo synovi vysvetli ze se bude ke me chovat slusne /jsem ve veku pred duchodem a chova se nejen ke me velmi nevhodne -vulgarne/..nebo volame jen vecer kdyz ten maly despota spi..ano-vim ze za to to dite nemuze -ze enco ma v genech-ale ze je obrovsky podil viny na strane matky ktera tento druh vychovy nastavila,kluka porad omlouva a dovoluje mu na jeho vek nevhodnosti..mene otce ... pokud ji nekdo cokoliv vytkne-vymlouva se na synovu ADHD nebo se stavi na jeho stranuu/opici laska?? / .. kazde dite-kor v dnesni dobe potrebuje hranice,mantinely..řád..... jakmile neni-a muze si delat co se mu raci-nezna hranice a odnasi to jeho cele okoli a bohuzel to casem odnese i on sam.......1 pribeh ze skandinavie/mam tam 2 nevl.syny a o druhu takoveto vychovy neco vim/ v doprave jela jeptiska,naproti ni matka s asi 3- 4letym ditetem..dite bylo neslusne,vyplazovalo na jeptisku jazyk,pak kopalo do kolem,pak plivalo..na dotaz jeptisky proc mu toto dovoli a nezakroci matka odpovedela ze ma syn volnou vychovu a az dospeje-sam to prestane delat..po dalsich 10 min kdy dite delalo stejne jen proti jeptisce kdy uz vsichni nevericne koukali-se zvedl 1 mlady muz a nez vystoupil z autobusu dal matce poradnou facku..ta se zacala zlobit co si to dovoluje..a laterila..on se jen pousmal a rekl:" no vite-mel jsem volnou vychovu" a vystoupil..vsichni zatleskali a matka nastvane vystoupila tez.... podle me-mate nejvyssi cas zacit s prisnou vychovou-pokud manzel synovi neco rekne-podporte jej ,syn potrebuje 100% duslednost, abyste oba dva tahli za 1 provaz a nepolevovat..jakmile to nyni neudelate-verte mi ze z nej bude v dospelosti velky nevychovanec, neoblibenec,bude mit problemy s okolim ,v rodine..atd atd atd.. a to mu prece nyni neudelate... ;) drzim pesti Vam..je to jen ve Vasich rukou..ale bude to boj ;)
Vztekání v obchodě lze jednoduše vyřešit: Říct dopředu, co se bude dít v obchodě a co nastane v případě jeho nevhodného chování a to pak DŮSLEDNĚ dodržet. Takže neříkat takové hlouposti typu - nechám tě tam někomu cizímu. Ale normálně říct, když nastane to a to, bude následovat to a to. Přerušit nákup a odvést dítě do auta jsem takto musela pouze jednou. Stačilo. Školkovým dětem lze dát občas do ruky penízku (20-50 korun dle uvážení), říct mu, jaké číslovky má hledat a že si za to může koupit co chce.. nic dražšího.. Jindy zase upozornit dopředu na to, že rozpočet na tuto útratu není a zase třeba příště. Takto se průběžně nastavují hranice a dítě pak nemá potřebu vyvádět, protože ví, jak se má chovat a hlavně, co bude následovat, když ne. Přeji hodně štěstí.
V článku úplně vidím svojí ženu. Má stejně naivní přístup k výchově naší dcerky, které jsou teď 4 roky a co poslední dobou občas předvádí je někdy k zbláznění. Doufám, že to není až tak špatné, jak paní píše v článku, ale myslím, že od toho nejsme daleko a je i možné, že si naše okolí už občas ťuká na hlavu. Dítě opravdu potřebuje lásku a pochopení, ale také jasné mantinely. Manželka chve ale vše vysvětlovat a taky vše tak dlouho dceři vysvětluje, až jí stejně dovolí to, co dcera chce… Ale častěji se s ní nepouští ani do sporu, aby se vyhnula konfliktu a nějaké scéně a řekne, že je to přeci malé dítě. Potom, když já po malé něco chci a chci to dotáhnout, tak je zle, křik a já jsem strašný táta a to jak v očích malý, tak manželky a je to opravdu náročné…. Bohužel to pak těžce zasahuje i do manželství….
Milá maminko, celkem vás chápu. Většina toho, co říkáte je dobré, až na jedno. Vaše dítě rozhodně potřebuje mantinely a řád a vědět, že doma není pánem ono. Jinak mu zaděláváte na problémy v dospělosti( úzkostné poruchy, nejistoty atd.) A radši trest, než hádka s tátou.
Pro vložení komentáře se prosím přihlašte nebo zaregistrujte.