P.Katka jste sebestredna,myslite si ze vite vse nejlepe a vse co jde jinak je pro vas neprijatelne,nepremyslite zda je to malickost nebo dolezita vec posuzujete jen ze neni po vasem uplne vam chybi tolerance,mela by jste navstivit psychiatra.

Pro Milan437 A vy jste jako kdo, že si tak dovolujete posuzovat / odsuzovat lidi? Tchyně měla svůj čas, když měla svoje děti a mohla si nastavit výchovu podle sebe. Vnouče není její dítě! Má akceptovat výchovu a přání matky a rodičů dítěte. Jestli toho není schopná, dítě bych k ní nepouštěla. O tom, že se jedná o "hodnou ženskou" bych pochybovala, Hodná babička nenechá dítě zbytečně plakat a nenutí ho dělat věci které dítě dělat nechce. A slušná babička si nedovolí jednat s dítětem proti vůli matky. S bydlením jste paní Katko udělala chybu. To soužití nebude nikdy dělat dobrotu. Nastavte pravidla hned, dokud je to ještě možné, později už budete jen ve vleku i vzhledem k tomu, že váš manžel evidentně nebude z těch co za vámi budou pevně stát. Je to tvrdá medicína pro Vás, zdá se? Ano je, ale pomůže vám. Mě se naopak zdáte až příliš hodná. A nebrečte, nikdy, stůjte si za svým

Milá Kačenko.............no tak tchýni dcerku nepůjčujte. Odstěhujte se do vlastního a máte klid. Moje tchýně naopak děti nechávala dělat, co se jim zamanulo a pak trvalo pár dnů, než se zase srovnaly do našich kolejí. Nějakou dobu jsem s tím zápasila jako vy, ale pak jsem si řekla - no a co. Důležitější je, že má milující babičku, než nějaká Ne-kázeň (každému jak libo) Teď jsem sama mnohonásobná babička a dcery ze začátku semtam měly připomínky, ale velice rychle se už jen nadechly a mávly rukou. Když pámbu dá budete i vy jednou babička, což bych vám velice přála. A přála bych vám i to, aby vaše dcera začala "mami, nedělej/dělej, musíš/nesmíš...." a pak mávla rukou.

Buďte ráda, že máte milující babičku, která Vám pohlídá. Dítěti nějaký režim neublíží. To spíš, když si může dělat co chce.

jste na mateřské, tak bych prostě dcerku tchýni nepůjčovala a pokud by měla požadavky, že ji chce hlídat, podmínila bych to dodržováním svých pravidel, manžel se bohužel od toho distancuje, je to tedy na vás.... a ano, jak tu zaznělo, může to až vygradovat odstěhováním do svého, což bych doporučila, bydlení jen vaše, byť skromnější, do toho vám nikdo nebude mluvit (nebo může, ale zbytečně)