Milá Sylvie, problém vašeho přítele není v tom, že nezná míru. Jeho problém je v tom, že je extrémně ovlivn itelný. Nemá vlastní vůli, nemá vlastní ukotvené hodnoty, postoje, názory. Asi to má kořeny v dětství. S takovým partnerem máte jako partnerka dvě možnosti. 1. Užít si a utéct, určitě nezakládat rodinu. 2. Udělat z něho úplného podpantofláka pod vaší kontrolou, jehož pohled na svět řídí vaše názory. ... Ta druhá cesta nemusí nutně znamenat, že si z něho uděláte hadr na holi (i když je to častější varianta). Může znamenat, že omámení jednoho druhým, jeho úcta a loajalita k partnerovi je tak velká, že jeho názory a postoje ctí. Touto druhou cestou jste se nedala, asi by u vás nefungovala. Z toho, co píšete, je jasné, že vztah vašeho partnera k vám tak silný nebyl. V tom případě platí varianta jedna. Byla jste odvážná, když jste s takovým člověkem založila rodinu. Už doba před svatbou vás měla přesvědčit, abyste utekla hodně daleko. Nebude to klapat a čím dříve se osamostatníte, tím lépe pro vašeho syna. Bez vyhrožovní, bez předchozích výčitek. Musela byste se energicky rozhodnout a vykonat to. Váš přítel z rodinného rozpočtu asi čerpá víc, než tam dává, na syna má se svými návykovými látkami a životním stylem špatný vliv, jeho hodnotová nestabilita a ovlivnitelnost kýmkoliv bude na syna také mít špatný vliv. Třeba by to konečně přesvědčilo vašeho přítele, aby se rozhodl, co v životě chce. Velkou pravděpodobnost tomu ale nedávám, tak 5:100. S tím, co jste napsala, nebude žádný problém, aby soud svěřil syna do vaší péče a máte ještě čas zařídit mu stabilní, bezpečné a příjemné domácí zázemí a sobě také. Jestli ovšem dokážete vyhnout se muži, který je asi zábavný na mejdanech a ve společnosti, ale z rysů důležitých pro život nemá nic.