Zajímavé, obvykle to bývá naopak - že matka pumpuje peníze do neúspěšného dítěte a to úspěšné opomíjí, protože ono si přece pomůže samo :-) Ale samozřejmě v článku chybí spousta informací, třeba jestli vám finančně pomáhala už dřív, jedné nebo druhé a jak to dopadalo atd., takže na nějaký rozumný závěr je to málo.

Znám, moje matka taky celý život upřednostňuje bráchu a jeho rodinu, nenadělám nic, naučila jsem se spoléhat sama na sebe a za všech okolností. Úsměvné byly situace, kdy matka MUSELA hlídat jejich děti kvůli zubaři, rodičáku, zatímco mě ani nenapadlo, abych ji s něčím takovým obtěžovala, kdy darovala nemovitost, která byla následně bratrem prodána a já to nevěděla, takže málo chybělo, abych se šla těch lidí zeptat, co tam jako dělají a tím pádem se dokonale ztrapnila, že má brácha klíč od bytu matky a já ne beru jako fakt, že bratrovi a jeho slečně umožnila bydlení u nich za svobodna, zatímco já v jeho věku musela vyšlapovat a nikam nesměla, že je navštěvuje pravidelně a ke mně vůbec nejde...zkrátka, nevím, co jsem jí kdy udělala, nejsem trestaná ani nefetuju, žiju poměrně takzvaně spořádaně, s bratrem máme podobné rodinné poměry, jen on je mladší, no prostě, Lucko, s tímhle fakt nic nenaděláte, protože když si rodič vybere svého favorita, nic a nikdo s ním nehne. Že naši známí, příbuzní vrtí nad tím hlavou, je fakt, ale to je asi tak všechno. Malou satisfakcí Vám určitě jednou bude, že až bude něco potřebovat matka od sestřiny rodiny, věřte mi, že na devadesát procent se nedočká naprosto ničeho. Ten, kdo umí jen brát, dávat totiž neumí. Můžete jenom doufat, že jí její oblíbenci jednou nastaví zrcadlo. Jinak se mnou se matka taky nechlubí a s bratrem ano. Mám dvě střední školy, bratr je vyučen. Nemám, co bych dodala víc.

Lucko, chápu, že vaše situace je svízelná, obzvlášť v současné době. Máte doma dvě děti, ale ošetřovné jen na jedno, a jste s nimi vázaná doma. Ještě svízelnější je situace vašich dětí, tedy ten vklad, který jste jim do života dala. Přesto pro vás žádnou utěšující radu nemám. Chápu, že možná ta situace byla taková, že vaši rodiče odjakživa měli raději vaši sestru a upřednostňovali ji ve všem. To muselo být těžké a není to výjimečné. Jestli to tak bylo, chápu vaše zklamání, ale bohužel toto se už nezmění. Popis vašeho problému bohužel ale není o tom, že rodiče vás odstrkovali. Titulek vašeho životního příběhu mohl spíše znít: moje sestra se postavila na vlastní nohy, já, i když jsem o pět let starší, jsem to do čtyřicítky pořád ještě nedokázala. ... Určitě jste v životě stokrát slyšela nářky lidí okolo: nelijte pořád peníze do lidí třeba v Africe, jen si navyknou na pomoc a nikdy se nepostaví na vlastní nohy. Dtto ve vztahu k sociálním skupinám, které jsou od kolébky po rakev zásilé na sociálním systému a pomoci jiných a nikdy se nepokusí postavit se na vlastní nohy, i když nemají žádný zdravotní hendikep, který by jim bránil vzít odpovědnost za svůj život do svých rukou - anebo když už ji vezmou, skončí to jen dalším fiaskem, jako u vás. Vaši rodiče v tom samozřejmě nejsou úplně bez viny. Možná vás upozaďovali a vy jste chtěla z domova vyletět s kýmkoliv, hlavně abyste už byla ůpryč. Možná vám jen nedali stejné příležitosti jako vaší sestře. Každopádně vás vychovali tak, že v životě děláte špatná rozhodnutí a pak nejste připravena nést následky sama. Vaše maminka ale nemůže za to, že otcové vašich dětí neplatí alimenty včas. Předpokládám, že vaše maminka vám v minulosti pomohla mnohokrát, možná vás i odrazovala od vašich špatných životních rozhodnutí, možná vám pomohla s právním procesem na vymáhání nedoplatků alimentů. Evidentně už nad vámi zlomila hůl, protože vy jste život do svých rukou ještě nevzala a dál čekáte, že vás zachrání někdo jiný. Je vám čtyřicet (!), nejste mladá holka! Vaše sestra se na vlastní nohy postavila a stojí na nich. Zařídila si život tak, že na vaší mamince nevisí, možná spíš ekonomicky pomáhá ona jí než obráceně. Situace pro podnikánáí je nyní objektivně tak složitá, jako v posledních desetiletích ještě nikdy nebyla, a pro budoucnost je naprosto zásadní, aby se podniky, které dříáve dobře běžely, ale musely z nařízení zastavit a zmrazit svou činnost, ůpřežily a mohly pak běžet dál. Je to jako když má člověk nezaviněný úraz, po kterém zůstane v dlouhém bezvědomí. Je důležité poskytnout mu pomoc, aby pak pokud možno byl zase zdravý a fungoval samostatně, bez nutnosti pomoci od jiných. Je tedy od vaší maminky velice, velice rozumné a naprosto racionální, že teď pomáhá rodině vaší sestry. Když jejich podnikání tento "úraz a bezvědomí" přežije bez trvalých následků, bude pak zase fungovat. Dokonce mamince všechnu pomoc jistě dříve či později nahradí. U vás, jak bohužel ze všeho plyne, bude situace pořád stejná. Zase špatná životní rozhpodnutí a v jejich důsledku ekonomické živoření. Zkuste využít současné složité situace k tomu, abyste se na svou situaci podívala pohledem zvenku. Přístup k počítači evidentně máte, k telefonu jistě také, zkuste se obrátit třeba na linku pomoc lidem v tísni 774392950 (pondělí až pátek). Peníze vám nedají, to ne. Ale pomohou vás se stykem s úřady (platby alimentů, žádosti o finanční pomoc státu, na kterou teď máte nárok), s předškolními aktivitami nebo školním doučováním vašich dětí a zprostředkují vám pracovní poradenství pro vás a také finanční poradenství, abyste co nejlépe vycházela se svým omezeným rozpočtem. Je vám čtyřicet, už se musíte postavit na vlastní nohy! Vždyť dáváte vzor i svým dětem a bojím se domyslet, kam ten současný vzor může vést. Zvládnete to, přestaňte se litovat a používejte důsledně antikoncepci (ať se vám hlavně nestane, že zase otěhotníte s někým, kdo vám dlouhodobě nebude předvádět, že je príma otčím vašim dětem a dobrý partner do domácnosti a do každodenního rozhodování).

To je hodně smutné. Je to doslova podraz, ale i to se stává, že se člověk nemůže spolehnout ani na vlastní matku. V každém případě bych si dodělala školu, Vzdělání člověka posune. Najít si bohatého muže, který člověk vytrhne z bídy, je pohádka, V prostředí, ve kterém se pohybujete, na žádného bohatého muže nenarazíte. Navíc, aby chudá žena získala bohatého muže, musí ho něčím zaujmout, musí být pro něho atraktivní. Může to být například krásná, mladá modelka. Uštvaná, ustaraná čtyřicátnice, žijící v permanentním stresu s dvěma dětmi žádného bohatšího muže nezaujme. Tudy cesta nevede. Bez vzdělání si vydělat prací také nejde. Některá řemesla mohou přinést slušné peníze, to však není Váš případ, Píšete,že jste si nedodělala školu, na Vašem místě bych si jí dodělala, Ve 40 letech není pozdě, je ale nejvyšší čas. Jde to. Ve svých 40 letech jsem byla v podobné situaci jako Vy. Dostala jsem se do slepé uličky, ze které mi pomohlo vzdělání, Měla jsem sice maturitu, ale gynpl není to pravé, To se člověku nedaří sehnat práci, kde si vydělá. Tak jsem si udělala vyšší odbornou školu, Leckdo se na mě divně díval, ale mě to bylo jedno. Hlavně, že jsem se z té situace dostala. V kuchyni nejsou výdělky nic moc ani ve skladech či supermarketech to není lepší, o práci v zemědělství nemluvě. Práce pečovatelky je posláním, kde se člověk dává druhým, ale peníze nic moc. Když na matku ani sestru není spolehnutí, tak je nutné hledat pomoc jinde. Naštěstí je kde, existují totiž neziskové organizace, které pomáhají matkám samoživitelkám. Více zde https://www.darujme.cz/organizace/1200209, https://www.anr.cz/neuplna-rodina/nova-pomoc-pro-samozivitelky/, https://www.women-for-women.cz/program-podporovaneho-bydleni-a-psychosocialni-pomoci-pro-matky-s-detmi. ¨ Podmínkou je, aby ta matka samoživitelka byla aktivní, což jste, Věřím, že Vám poradí, jak dál, jak z toho ven. Přeji Vám hodně štěstí. Věřím, že nakonec najdete své místo. Lyn

Lyn: já bych raději přeci jenom slyšel ještě verze z úst její sestry a samotné matky, než bych použil slova o podrazu. Může to být lecjak, matka může být nespravedlivě fixovaná na druhou dceru, ale může mít i špatnou zkušenost z opakovaných marných pokusů pomoci té první. Viděl jsem už kolem sebe obě verze takovéhoto příběhu v různých variacích a z tvrzení jedné strany obvykle nelze učinit závěr.

Obávám se, že za příspěvek dostanu nafackováno (naštěstí jen virtuálně), ale je mi to jedno. To je klasická ukázka přenesení vlastní viny na někoho jiného a vyžadování toho, na co MÁM NÁROK od někoho dalšího. Dvě děti, dva otcové, manželství žádné, ale MÁM PRÁVO žádat na jiných prachy a oni MAJÍ POVINNOST mi je dát. Co si myslí? Proč si myslí, že jí matka musí pomoci? Co je matce do toho, že otcové jejích dětí neplatí alimenty? Vybírala snad matka ty chlapy dceři ona? Dala by si snad dcera poradit, kdyby ji matka od těch chlapů zrazovala? Asi ne. Tak ať teď brečí, ale na správném hrobě.

No nevím, píše, že nezávidí, ale celé je to jen o bezbřehé závisti úspěšné sestře.... Spravedlivé by bylo, aby matka volnou finanční hotovost rozdělila mezi dcery půl na půl, pokud ty peníze aktuálně nepotřebuje a je ochotná je dát/půjčit. Na druhou stranu, jsou to její peníze a může si s nimi dělat co chce.

Lyn: Jaký podraz? Pokud našetřím peníze a někdo potřebuje pomoc, můžu si snad vybrat, komu pomůžu. Třeba těch peněz neměla moc a raději je dala tomu, kde věřila, že to bude užitečnější.... Sestřino podnikání může třeba v budoucnu pomoct i této stěžovatelce....