:))) sorry, ale vidím sebe! :))) Marečku užívejte mazlení ! Vždycky člověk chce to co nemá. Nic ve zlém :)))

Tak proč jí nepustíš k vodě a nedáš jí najevo že když tě nepotřebuje tak že se můžeš alespoň věnovat zálibám. V dnešní době #MGTOW by si měli ženy opravdu uvědomit že muži je nepotřebujou. Neříkám rovnou rozvod nebo tak ale dej jí najevo že bez ní dokážeš fungovat bez problémů taky a najdi si nové záliby a koníčky. Zkus nové věci. Uvidíš jak strašně rádá obrátí až bude něco potřebovat. Ač si to sama nepřizná tak jsou věci na které vyloženě nemá a dříve nebo později se pro tebe otočí pro pomoc.

Uvědomte si, že vaše žena vyrůstala v dětském domově. To znamená, že vůbec neví, jak se manželé doma chovají. Jak to má doma vypadat. Snaží se být co nejlepší, a dělá to špatně.

Anonymous, velice dobrá rada. Sarkasmus, kdyby to nebylo jasné. Asi vám uniklo to společné miminko. A stejně nesympatický názor jako chování paní z článku. Muži potřebují ženy. Ženy potřebují muže. Jestli jste sám/sama jako kůl v plotě, tak asi kopete za jiný názor, to je pochopitelné :D. Pane Marku, takto to vážně nemá každá žena po porodu. Já manžela potrebuji a chci ho potřebovat. Máme rozdělené některé "mužské a ženské" práce, in se stará o techniku, já o prádlo :D, ale oba vaříme, oba uklízíme a oba vychováváme naše dítě. Společně, jako tým. Nikdy bych vědomě neponížila muže na dárce spermatu. Možná byste měl zrychlit :D, nějak mám pocit, že než se stačíte vůbec rozhýbat, je vše hotovo, takže buď je vaše žena superman nebo vy extrémně pomalý ;).

NOrmální to takto rozhodně není, naopak, za každou pomoc je žena s miminkem ráda. Já nevidím jinou možnost než se jí zeptat, tady to nikdo nerozlouskne. Buďto vaše paní opravdu chtěla jen "dárce spertmatu", ale to se nemusela vdávat, takže bych to spíš viděla na to, že ona vlastně neví jak se má chovat a považuje toto za správné. Myslí to vlastně dobře, muž - živitel rodiny, žena - hospodyně a matka.

Marku, máš problém.... a nepočítej s tím, že se strašně ráda obrátí, když bude něco potřebovat, jak píše Anonymous, protože ať se Ti to líbí nebo ne, vystačí sama. Je málo věcí na které vyloženě nemá, a pokud jsou určitě se najdou kamarádky podobného ražení a ty vždy rády pomohu. Bohužel mluvím z vlastní zkušenosti. A pokud si nalháváš že, když máte dítě, tak neodejde, pak je drsná realita, že to z fleku a bez varování může udělat. Pravděpodobnost je o to větší, pokud v jejím okolí se najde pár kamarádek, které vychovávají děti bez otců. A rada pustit k vodě... no pokud hodláš podstoupit martýrium soudních tahanic s nejasným výsledkem tak jen do toho, bohužel soudní systém je spíše nakloněn matkám a reálně Ti hrozí že kluka v tom nejlepším případě uvidíš jednou za čtrnáct dní a to za předpokladu že se dohodnete. Pokud ne máš tak řákajíc smůlu.... Jediné co se dá poradit, snaž se s ní domluvit na návštěvě u psychologa nebo manželské poradny. Jinak nemáš šanci. Ona se umí postarat o sebe, protože ji to naučili v děcáku, umí se postarat o kluka, a tvá role jako dárce byla splněna a tím pádem jsi balast, kterého je možné se zbavit. A otcovská role v rodině... no to při dnešním stavu společnosti, různých mééétóóó a jiných gendrově vyvážených krávovin, je tak nějak v háji. Žijeme v době, kdy chlapi tahají za kratší část lana. Jediné co by mohlo u Vás zvrátit poměr sil je, aby byla do Tebe zamilovaná, ale s příchodem toho malého byla veškerá zamilovanost nahrazena mateřským citem, který přesměrovala právě na malého. No a evidentně na Tebe již nezbylo. Přeji hodně štěstí, aby se Ti to podařilo vyřešit bez rozpadu vztahu. PS: No a pokud ne.... tak i střídavka má své výhody ;-)

Co by za to leckterý jiný chlap dal! Mít schopnou ženu, co si umí ve všem poradit a zbytečně ho neotravuje...! Je to samozřejmě věc názoru. Manžel, na kterého doma žena čeká s každou prkotinou a není schopna bez něj s kočárkem ani vypravit se nakoupit, ten by asi měnil hned!

Souhlasím s Tutu, kde měla vaše žena okoukat vztahy v rodině? Třeba se chová tak proto, že nechce být jako její matka. Měl by jste jí pochválit, jak všechno zvládá. Kdyby vyžadovala vaši pomoc, zase by jste si stěžoval, že chodíte do práce a nenechá vás odpočinout.

Ale vážně: lidi, co se museli starat o první poslední a všechno si zasloužit sami, spoléhat se jen sami na sebe, jsou prostě samostatnější a schopnější. Když srovnám sama sebe s jinými vrstevnicemi, kterým rodina vždy umožňovala to lepší, pohodlnější, dávala jim podporu, pomáhala, pak by o mě musel asi Marek říct totéž. Jenomže, mně bylo zato nakládáno pořád víc a víc práce. Když jsem doma vše zvládala sama, tak jsem přibrala i některé mužovy pracovním povinnosti, pomoc jeho rodičům, zahradu taky sama, samozřejmě s jeho dohledem, někdo mi přece musel říkat, co dělám blbě....atd. Teď fungujeme jako samostatné jednotky a já to zvládám. On ne.

Všechno jí to řekněte takhle hezky jako nám. Řešte to zavčas vím určitě, že dříve či později Vyhoří!

Určitě vám rozumím. Většina mužů asi potřebuje mít pocit, že je potřebný. Můj bývalý partner pro mě neudělal vůbec nic. Můj současný partner pro mě ze začátku udělal snad cokoliv. Jenže pak zjistil, že zvládám spoustu věcí sama a že díky tomu, že jsem s dětmi několik let válčila sama, se vším si poradím. A co myslíte, že stalo? Už si raději o nic něříkám, protože najednou je to problém...."vždyť to zvládneš sama", říká. Takže jsem tam, kde jsem byla a s lítostí vzpomínám na časy, kdy jsem kus svého problému přehodila na někoho jiného a bylo mi lehčeji.

Marku, rozhodně ji o svých pocitech povězte, ale bez vyčítání. Řekněte jí třeba, že byste byl moc rád, kdybyste se mohl víc zapojit do péči o malého a o domácnost. Že víte, že ona to všechno dokáže zvládnout sama, ale že ji máte moc rád a svým zapojení do těchto věcí jí to chcete dát najevo. Velmi doporučuji k přečtení známou knihu Pět jazyků lásky od Garyho Chapmana, které se mimo jiné i tomuto problému věnuje.

A sexuální život funguje?

Ten pocit je logicky nepříjemný. Partnera máme proto, že se chceme chovat partnersky. Párkrát se tu objevila rada si na to sednout a promluvit si o svých pocitech. Kdybych mohl lehce poradit, mluv o tom, jak Ti je, co potřebuješ. Nemluv o ní a nemluv o tom, že dělá něco špatně. Z té věty, "odpočívej, vždyť pracuješ" mi příjde, že se snaží to dělat jak nejlépe umí a vyhovět i tobě. Jen se netrefila.

Ely přesně ste to odhadl/a. Jsem čistě #MGTOW to mluví za vše. Nechybí mi vůbec nic a jsem spokojen. Nikdo mě neprudí. Nemusim nikomu nic platit. Když budu chtít sex zajdu si do bordelu vyjde mě to na stejné peníze jako brát holku na rande s tím rozdílem že po akci se zvednu a jdu dom bez jakýhokoli závazku. Pořád nechápu co lidi vidí na svatbách apod. Nepotřebuju přijít o minimálně půlku majetku a peněz o veškerou svojí sebeúctu.... Proto říkám nech jí tak a pak až bude něco potřebovat tak se ozve. Jako dycky.

Ano, nejvíc se mi líbí názory, že Vaše manželka přece vyrostla v dětském domově!! Nikdo si to nedovedeme představit, jak těžké to pro ty lidi je, zařadit se do "běžného" života. Opravdu nemají žádný vzor a jen se - chce se mi je fakt politovat - prostě snaží, jak nejlépe dovedou. Taky třeba čerpají z různých článků a rad, takže, jak píše atilius: "Z té věty, "odpočívej, vždyť pracuješ" mi příjde, že se snaží to dělat jak nejlépe umí a vyhovět i tobě. Jen se netrefila." Z toho je vidět, že vás, Marku miluje, a chce být strašně moc výborná manželka a maminka. A ano, prostě se netrefila. Já nevyrůstala s dětském domově a přesto jsem dost dlouho ani nevěděla, že muži chtějí být gentlemani, chtějí milované ženě pomáhat. Taky jsem si myslela, že naopak lásku si udržím, když budu přeúžasně výkonná, ha ha ha. Z Vašeho povídání vidím a cítím, že se oba moc milujete a záleží vám na sobě navzájem. Vysvětlete jí, že nemusí být tak dokonalá... , že manželé si pomáhají, že ať si zase ona odpočine... prostě s láskou ji navigujte, uvidíte, že vám to půjde. Opravdu je z jiného světa, něco jako lesní panna v člověčím životě. A je výborná, jak se snaží, jiné děti takhle nedopadnou. A Vy jste úžasný, že se nezlobíte a hledáte cestu. Mnoho zdaru, budete mít krásný rodinný život! ♥

Anonymous, no, musela jsem si najít, co ta vaše zkratka znamená. Tak je asi dobře, že nikoho nemáte, pokud by se do vás nějaká zamilovala, tak by ji nejspíš zbyly oči pro pláč. Já jsem šťastná vdaná, a manžel opravdu nemusí mít strach, že ho oberu :). Naštěstí žijeme v době, kdy má každý právo žít tak, jak mi vyhovuje, dokud tím nekrátí práva jiných. :) A stejně si myslím, že tady trochu trollíte, protože to je dost přehnané :D.

Co by za to jiní muži dali... Zkuste to ještě vydržet a dát tomu šanci. Promluvte si s ní, řekněte, jak se cítíte, snažte se zapojovat co nejvíc a ono to půjde.

Kdo pomáhat v domácnosti chce, ten pomáhá. Takže jsou tu 3 možnosti: 1) Marek je nerozhodný/nesvéprávný trouba, kterému to, že je doma třeba něco udělat sepne, až když se k tomu žena odhodlá sama. A to předpokládám, že o takovou pomoc zrovna nestojí, ježto vysvětlování chodu domácnosti netvrdému mamlasovi je mnohdy pracnější než úkol samotný. 2) Marek je lenoch až za hrob a jako takový samozřejmě žádnou domácí práci okolo sebe nevidí. A tak je třeba se ptát ženy, zdali nějakou náhodou neobjevila a nechtěla by s ní třeba pomoci. A to chápu, že jej nechce přetěžovat, když byl už v práci. 3) Je kombinace obojího, pomáhat jí ani nechce a jen si z otročiny své ženy vytvořit téma na babinetu, aby se nenudil a čte si jak ho holky plácají po ramenou jak to má s tou svou komplikované, že doma nemůže vynést ani přeplněný koš, protože mu to manželka nedovolí. Prostě a jednoduše pomáhá jen hubou, skutek utek a naprosto mu to tak vyhovuje. Opravdu si totiž nedokážu představit situaci, kdy by nešlo manželce/manželovi pomoci v domácnosti, aniž bych se jí/ho na něco furt ptal nebo jsem jí/mu musel svou pomoc nutit. Marku nebuď lenoch a začni se aktivně zajímat co se doma děje. Je v lednici mléko? Vejce? Toaleťák na wc? Není dítě pokaděné? Nejsou zaprášené police, špinavá okna? Je vyvenčený pes, vytřená podlaha, umyté nádobí? Jdu nakupovat, nepotřebuje žena něco donést? Venku je hezky, co vyrazit s rodinkou na výlet, který naplánujete… možností jsou miliony.

Kalupinko máš svatou pravdu, co by jinej chlap za to dal. Moje sousedka s každým prdem volá manželovi do práce a on musí rychle do auta, aby to vyřešil. Např. když se vyhodí pojistky. Neexistuje, že nemůže zrovna z práce odejít, musí a to okamžitě a taky přijede.

Paní vyrostla v dětském domově a naučila se být soběstačná a samostatná, tam jí totiž nic jiného nezbývalo. Asi je těžké to pochopit, ale vidím to u jedné mé známé - taky z děcáku a chová se úplně stejně jako popisuje Marek. Není jí to vůbec divné, byla tak prostě "vychovaná." Ale mají dům, kde si rozdělili práci na ženskou a mužskou, a manželství i s dětmi jim funguje.

Milý Marku, měl ny jste si se svou ženou promluvit. Některé ženy chtějí mít vše v pořádku, tak jako vaše zena a jsou tak trohu pořád v letu.Což je poznat i z vašeho vyprávění...než složím kočár, už má vše hotové a vyráží ven....trochu mi příjde, že jste na ní moc pomalý, tak co takhle zrychlit tempo ;)

Pomalý mi přijde ještě jako slabé slovo, už jen popis jeho hlídání vypadá velice akčně, když říká že při tom sedí s malým na gauči nebo se s ním mazlí (asi spí vedle sebe). Nedivil bych se, kdyby byl pán Marek v budoucnu vyměněn za živější model.

Marku, jsem sice muž, ale nějaká desetiletí manželství už mám za sebou. Pokud jí pomoci opravdu chceš, mnoho už je zmíněno od Nocturmas. Sice trošku tvrději, ale možná pravdivě. Ale: zatímco ona chystá dítě na ven i kočárek, nenech se odbýt, vymysli si důvod jít ven a dítě v kočárku vem s sebou. A pokud možno, stůj si za tím. A pak můžeš pomoci i s něčím jiným, nejlépe když ona není doma. Můžeš se třeba realizovat zametáním - nestydět se vzít koště nebo hadr do ruky, pokud to už žena nezvládla předtím. Ale pak sleduj. Když tě žena pochválí, pochval ji taky. Když tě bude kritizovat (i to se může stát), může to být námět ke zlepšení. Ale pokud si toho ani nevšimne...

Jen se nezmínil o vaší intimitě. Pokud je vše v pohodě nebo pokud o ni neusiluješ, tak toto ani nečti. Samotná pomoc může být konečným projevem lásky, ale je lépe, když bude směřovat ještě dál. Třeba k samotnému objetí. Ale ať tě nepřekvapí jedna věc. Když se pečuje o mimino, zamilovanost vyprchá. Malé děti, malé starosti, velké děti.... Jen aby s tou zamilovaností nezmizela i láska. Ale doopravdy zkus zapojit svou fantasii a něčím pěkným ji mile překvapit. Ona asi musí vědět, v čem se na tebe může spolehnout.

Je hezké, že umíte o problémech jasně a srozumitelně mluvit. Někdo to v sobě drží a nic neřeší. Chcete se podílet na domácích pracech, starat se o miminko, které je i Vaše. Normální člověk tomu rozumí. Já vidím jediné řešení - krok za krokem, potichu, jak myška se zapojovat do všeho a nenechat se odradid. Trpělivost přináší růže. Vzpomínám si, jak jsem odháněla manžela z kuchyně s poznámkou, že si budu vařit sama, ať jde pryč. On to vydržel asi 2 dni. Jen mi oznámil, že dnes uvaří on. Oba jsme se tomu zasmáli. Hodně zdaru !!!!

Měla jsem to stejně jako Vaše žena. Toužila jsem po pochvale, po poděkování a nic nepřicházelo, snažila jsem se co nejvíce, starala se o synka dům,.... pak už i chodila do práce a chtěla jsem být dokonalá, toužila po poděkování, ocenění. Nic nepřicházelo. Bývalý chodil na vandry, jezdil na vodu.... v podstatě nebyl doma. Nikdy neřekl, že mu to vadí a že se cítí neužitečný. Pochvaly jsem se nedočkala a v případě větších problémů, kdy jsem mu volala, jsem mnohokrát slyšela TY TO ZVLÁDNEŠ. Po 4,5 letech jsem odešla. Když VŠE ZVLÁDNU, tak nemusím dojíždět 35 km daleko do práce. Možná kdyby o tom mluvil - tak jako vy, že bych se zastavila a ledasco pochopila. Těžko říct. Zkuste o tom s ženou mluvit, občas ji pochválit... třeba to pomůže. Už kvůli Vašemu synkovi. Je smutné, když dítě nemá celou rodinu. Mnoho štěstí.