S tím se vůbec nic dělat nedá. Já se svou povahou bych s takovým mužem nemohla být. Moje hodnoty jsou docela jiné. Však se přece říká, že Spíše projde velbloud uchem jehly atd....je mi vás upřímně líto.

Toto je vážně situace zralá na profesionální pomoc psychologa, protože jde o vážnou věc a vy si to uvědomujete. Vaše děti, z nichž vyrůstá typická zlatá mládež, jednou narazí, pokud se něco nezmění včas. Vy problém vidíte a chtěla byste ho vyřešit, než bude pozdě. Jenže tuším, že do psychologické poradny, kam byste museli s manželem oba, manžela nedostanete. On si myslí, že je vše v pořádku. Také kdyby bylo vaše manželství v rozkladu, na hraně rozvodu, byla by šance, že v dobách, kdy máte děti ve své péči, jim dokážete vštěpit empatii, pokoru, vědomí rovnosti s jinými lidmi a další hodnoty, o kterých píšete. Jak píšete, děti jsou jako houba a v dobách, kdy by byly jen s vámi, by rychle nasákly vaše postoje a chování. Nejsou tak velké, aby bylo pozdě, a nejsou tak malé, aby s nimi nešlo smysluplně diskutovat o tom, proč jsou hodnoty, které zastáváte, důležité. Jenže naštěstí manželství jejich rodičů, jak se zdá, jiné vážné problémy nemá. Jako minimum lze navrhnout, aby děti dělaly nějaký kolektivní sport pro radost a kondici, ne pro naplnění ambicí rodičů. Možná by v něm nebyli lepší než ostatní - sportovní výkonnost a obratnost si za peníze nekoupí - a pochopily by, že peníze nejsou vše. Také sportovní tábory a soustředění na nevrcholové úrovni hodně naučí v tom směru, který ve výchově svého muže postrádáte. Obávám se, že tatínek je spíš tlačí do golfu než do volejbalu, basketbalu, a pokud by šlo o kolektivní sport, možná by spíš viděl svého syna v hokejovém áču, ať to stojí, co to stojí. To by samozřejmě nepomohlo. Až přijdou do věku střední školy, uvažujte neodkladně o studijním pobytu v rodině někde hodně daleko, ideálně za některým z oceánů. Čím dříve nebudou mít za zadkem tatínka s ujišťováním o výjimečnosti a budou si muset poradit v prostředí "obyčejných lidí", tím větší je jejich šance zužitkovat ty materiálně i citově bezproblémové podmínky domova, ve kterém měly příležitost vyrůstat, pro úspěšný a bohatý život, v němž si poradí bez podpory drog, alkoholu, psychoanalytika a právníků za zády a budou jinými lidmi váženi, nikoliv jen obletováni kvůli majetku jejich otce.

Ty děti budou v dospělosti nešťastné. Nová věc, ať je jakkoli blýskavá, potěší jen chvilku. A ta chvilka se s časem zmenšuje a zmenšuje. Nakonec je znuděnost, frustrace, chlast, drogy a promiskuita. Když dítě nemá pevné emocionální zakotvení a živé zájmy, bude jako dospělý duchovní chudák, kterého si budou ostatní všímat maximálně jen kvůli svému prospěchu. A s jejich otcem asi nic nenaděláte - koneckonců ten finanční úspěch je jeho "dítě", on tam dospěl vlastními silami - ale v žádném případě není pro budoucnost těch dětí dobré, je stavět na schod, kam samy nevyšláply. Prostě pak je vítr smete... Je to smutné a je mi to líto.

Ano, to je situace na draka. Pokud se nezmění váš muž, tak s tím nehnete. A on k žádnému psychologovi nebo do poradny nepůjde, s tím nepočítejte! Má svoji pravdu a svůj světový názor. Moc možností není - možná byste mohla navrhnout vzdělávání dětí v nějaké superluxusní škole s internátem. Tam by je trochu srovnali učitelé a kromě toho by poznaly, že nejsou nijak výjimečné, že dětí jako ony je plno. Anebo - když vše poměřují výhradně penězi - s nimi začněte nechutně kšeftovat, určitě mají "prasátka". Chceš večer uložit do postele? Dobře, za 200,- a zdůrazněte, že chcete zaplatit pouze na základě jejich chování. Možná jim dojde že není vše jen o penězích. A zcela určitě to překvapí manžela a možná o tom s vámi začne mluvit a trochu přemýšlet. Je to těžké, ale když už si stěžuje matka, tak to musí být vážně spratci na zabití.

To znam primo z rodiny. Stryc velky podnikatel co vzesel z chudych pomeru. Starsi dcera dostala v 13 (!!!) vlastný byt 2+1, kone za 150 000 Kc, když chtela na zmrzlinu tak dostala 500 Kc v dobe kdy stal kopecek 3 Kc. To vse navzdory tomu, ze zili v oblasti kde byla plosne celkem chudoba, takze od malicka ji stryc rikal, ze je lepsi nez vsichni kolem a nema se zahazovat se spodinou (tj. s detmi z okoli). Za par let se narodila mladsi dcera, kde taky zacala podobna vychova. Bohuzel podikatelske stesti se otocilo, firma i penize najednou nebyli, manželka si za posledne co šlo koupila byt, nechala napsat na sebe a rozvedla se. Starší dcera skončila na tvrdých drogách - v 19ti se zjistilo, že je užívala od 14ti let a rodice si to nevsimli - jak by mohli když byla odstavena ve vlastným byte,ze? Prislo se na to tak, že se u nich jednoho dne objevila zasahova jednotka a hledali drogy, pac se mlada dala dokopy s jedným dealerem. Aktuálně je již dospělá, minimálně dva jeji partneri sedí ve vezení za drogy, ona sama dale bere a zaraba si na to vlastným telem. Mladsi dcera, ktere je ted 15 let zije s matkou, ktera si ji nechala udelat ve 42, jako pojistku na alimenty od stryce. Bohuzel stryc skoncil v insolvenci a osobnim bankrotem, takze plati alimenty minimální. Vysledkem je, ze mladsi dceru matka, ktera si nasla noveho partnera, neustale vyhazuje z domu a posila k tatikovi. Ten ale nema kde bydlet, chvili zil zdarma u me matky (sve sestry, invalidni duchodkyne), bohuzel se ke vsemu choval jako pred bankrotem - zadne setreni vodou, elektrinou, teplem, jidlem - proste vse pustene naplno a kdyz matka chtela alespon prispevek na energie a jidlo, tak ji odmitl cokoli dat navic si od ni furt pujcoval penize, ktere nevracel. Rok a pul jsem ji premlouvala, aby ho vypakovala z domu. Ted zije ve stare rozpadle chate bez vody, tepla a elektriny. Z pana co mesicne byl zvykli utracet i 300 000, je clovek co je rad ze v 55ti ma zivotni minimum. Bohuzel povahove se vubec nezmenil, navzdory tomu jedna neustale se vsemi povysene a vzdy kdyz slysim ty jeho moudra, rikam si ze to snobstvi nekteri maji v DNA.

Tady je každá rada drahá. Asi bude hodně na vás, abyste donekonečna trpělivě učila své potomky, že se nemají povyšovat nad druhé. A to ani kvůli tomu, že jim tatíček může zaplatit téměř cokoliv. Možná byste měla zajít někam do rodinné poradny a probrat to tam, třeba vám poradí strategii. Klidně bez manžela, jdete tam kvůli sobě a své potřebě dobře vychovat své děti. Chlapa nevychováte, na to je pozdě (ani reklamovat ho nejde, bohužel). Tuhle výchovu penězi si děti jednou nepěkně odskáčou, i když si ji nevybraly. Požádejte o pomoc i babičku a dědu, zkuste děti přihlásit na letní tábor, do skauta, někam, kde se pracuje kolektivně. Přeju vám pevné nervy a výdrž. A dětem přeju, aby je výchova jejich otce jednou nestáhla na dno.