Dobrý den, před 7 měsíci jsem se přes net seznámila s mužem. Po dvou měsících známosti jsem zjistila, že má na seznamce profil. Trošku jsem ho...
Zpět na článekProč má můj přítel profil na seznamce?
Další z magazínu
-
Manželka chce druhé dítě. Já se na něj ale necítím
František se ptá: Je mi 30. Manželce 25. Máme tříletého kluka. Manželka, místo aby šla...
-
Může existovat přátelství mezi mužem a ženou?
Hedvika se ptá: Ahoj, ráda bych se zeptala zda může být přátelství mezi mužem a ženou? Přišla jsem na to, že se manžel vídá s jinou...
-
Jak se mám oblékat?
Martina se ptá: Asi Vám z té otázky naskočí vyrážka (vím, jak muži rádi slyší o tom, že je žena tlustá). Jsem dejme tomu plnoštíhlá, ale...
-
Manžela mám stále ráda, přítele však miluji
Lenka se ptá: Zdravím všechny:-).Prožila jsem podle mě krásné manželství - 18 let, dokud jako blesk z čistého nebe - nepraskla manželova...
Nejčtenější články
- O svaté Barboře, ležívá sníh na dvoře. Jaké tradice se vážou k tomuto svátku
- Berani se těší na vosí hnízda, Raci na rohlíčky. Jaké druhy vánočního cukroví jsou slabostí jednotlivých znamení
- Dopis Ježíškovi není nákupní seznam. Jak reagovat na nenaplněné představy, vysvětluje psycholožka
- Velká hvězdná předpověď na prosinec: Co závěr roku přinese Býkům? A proč by se Panny měly zaměřit na spánek?
- Tradice stavění betlému: Jaké základní figurky v něm nesmí chybět a z jaké strany musí přicházet tři králové
Náš tip
-
Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem
na webu pravopisne.cz
Vaše názory
Dobrý den.Potřebuji vysvětlit chování svého přítele.jsme spolu rok,ale neřekl mi ještě jménem,ani že mě má rád.nebydlíme spolu.jinak je hodný a pozorný.děkuji.
Bohužel, právě tohle znám z vlastní zkušenosti a prožívám to právě nyní. Píše si a seznamuje se se ženami na internetu, vyměňuje si i telefonní čísla a hovoří i s nimi. to všechno jsem měla možnost vidět a přečíst si na vlastní oči v počítači. Ale stále tvrdí, že to není pravda, že to píše jeho kolega z práce a že to na mě nastražil, protože jsem prý žárlivá. Lže mi do očí a přesvědčuje mě, že on má pravdu. Jsme spolu 1,5 roku a stále neznám jeho rodinu. Přesvědčuje mě, že na mě myslí kudy chodí, ale já mu už všechno nevěřím. Jenomže ho mám stále ráda. Přirom rozum říká - uteč, lže ti teď a bude lhát vždycky. Netelefonuje přede mnou a když mu nějaká zavolá tak to típne a do telefonu volá "Haló". Nejsem slepá ani hluchá a vidím jak to hraje. Nechci být sama, a tak čekám,že ho to přestane bavit, ale trápí mě to moc. Chtěla bych normální poctivý vztah.
Dobrý den, jsme s manželem 6 let. Poslední dobou se často zmiňuje o někom třetím (tedy nějakou slečnou) která by "nám" spestřila intimní život. Než jsem ho poznala, měla jsem pár lesbických zkušenosti, ale bylo to spis ze zvědavosti než cokoliv jiného. Jeho představa mě neláká, spis se ji dost bojím. Vzhledem k tomu, ze je z pracovních důvodu často pryč - obavám se ze kdyz mu nevyhovim - splní si svůj sen jinde. Přestavam mu věřit. Začíná me ta myšlenka dost szirat. Na druhou stranu, i kdybych do toho šla - bude mu to stačit? Nějak tomu nevěřím. A Negativne to ovlivnuje me sebevedomi - uz mu nestacim? Prosím o názor. Děkuji
Hezký večer. Ráda bych se zeptala, jak mou situaci vidíte vy, mužové... protože z ženského hlediska je to pro mě naprosto nepochopitelné..... Tak hezky od začátku..... S přítelem jsme se poznali na střední škole, po dvou letech vzatahu jsme spolu začali bydlet a bylo nám spolu moc hezky. Jezdili jsme společně na dovolené, v zimě na hory, v létě k moře. Naprostá idylka. Když jsme spolu byli 5 let a pár měsíců ( slovy tři ), přišel přítel s tím, že by potřeboval pauzu, protože je toho na něj moc. Má hodně práce, a potřebuje se najít. a že se mnou je mu n´moc dobře, ale on cítí, že potřebuje být chvíli sám... Znovu dohromady už jsme se nedali. Letos jsou to už 2 roky,co jsme od sebe. Jenže.... to není tak jednoduché, jak se zdá. Vídáme se min. 2x do měsíce. Zůstali jsme výbornými přáteli. Večeříme spolu, obědváme. Když potřebuji půjčit auto, mám ho kdykoliv k dispozici. I přesto, že on má již rok přítelkyni, chová se ke mě, jako bych tou přítelkyní byla já a ne ona. POkaždé mi něco přiveze. někdy je to něco k snědku, jindy něco na sebe... Občas spolu ulítneme a vyspíme se spolu. Nerozumím tomu... Když jsem se s ním před časem bavila, řekl, že se nechce vrátit do vztahu. Tak když nechce, proč se tedy takto chová ??! Tak, ať prosím o vyjádření muže . Myslíte, že je tam nějaká šance k tomu, abychom se k sobě vrátili ? Je pravda, že to je On. Ten, se kterým chci zestárnout, prožívat hezké i méně hezké chvíle. Prostě strávit s ním celý život... takže bych ho brala zpátky hned. ALe tomuto prostě nerozumím.... Díky za názor.
Dobrý den. S přítelem jsem byla přes dva roky. Náš rozchod způsobila diskuse na téma společné bydlení. Asi po půl roce chtěl se přítel ke mně nastěhovat (jsme vzdáleni 30 km). Vzhledem k tomu že bydlím v bytě 2+1, v té době s dvěma dospělými dětmi, rozumně jsem mu vysvětlila, že to povede k rozchodu, protože si nedovedu představit v tak malém bytě abychom žili 4 dospělé osoby společně. Navíc jsem věděla, že dcera dostane v krátké době byt, tak jsem se mu snažila vysvětlit, ať počkáme. Pochopil to a asi za půl roku dcera byt dostala a odstěhovala se. V létě jsme společné bydlení probrali i se synem, který u mě ještě zůstal, ale pracuje mimo bydliště, takže domů dojíždí asi 1x za měsíc, nebyl proti. V listopadu loňského roku přítel podal výpověď ze svého bytu, kde mu začala běžet 3 měsíční výpovědní lhůta, s tím že teda od února budeme spolu bydlet. Ovšem v prosinci můj přítel najednou změnil názor a oznámil mi, že se stěhovat ještě nebude a našel si nové bydlení v místě svého bydliště. Byla jsem hodně zklamaná, utěšoval mě tím, že ještě tam mám syna, který tam má domov. Tak jsem to přijala, že teda než bude mít syn své bydlení, u mě prostě nebude. Také jsem si říkala, možná je to rozumné, třeba by to nebylo dobré. Ale pozorovala jsem, že je jeho chování trochu jiné, navíc změnil směny jen na noční, takže jezdil za mnou méně a moc se mnou jakoby nechtěl někam chodit. Ted v únoru dostal svůj byt i syn. Šok byl pro mě, když mi řekl, že se stěhovat nebude a kdy ještě neví. Marně jsem pátrala po důvodu, sám mi to neřekl, jen prostě že ještě ne. Bud to tak budu brát, nebo to nemá budoucnost. Jakoby o nic nešlo, ale mě s tím hodně ranil. Vůbec mu nevadilo, že třeba budu muset prodat byt a jít na menší, protože to asi finančně sama neutáhnu. Akorát ho to urazilo, řekl, že mu také nikdo nepomohl a ráno odjel domů. Diskuse probíhala v klidu, nepohádali jsme se, vůbec jsme se nějak nehádali nikdy. Po třech týdnech dojel, čekala jsem, že snad dojede s kytkou a on si přijel pro věci a přivezl moje co jsem měla u něho a rozloučil se. Ani jsem se nedozvěděla, kde se přestěhoval, neměl zájem mi to ukázat a pozvat mě tam, v té době jak se stěhoval, jsem byla zrovna nemocná. Jsem z toho moc špatná a mám pocit, že se ke mně otočil zády a zbaběle utekl, když jsem potřebovala pomoc. A najednou je vše pryč, vůbec tomu nerozumím, jestli jsem udělala já chybu nebo to opravdu nemá smysl. Myslím si, že kdyby mě miloval, jak mi neustále říkal, přece by se takhle nezachoval. Nebo je v tom nějaká ženská, kdo ví…Jaký je váš názor. Děkují za odpověď…
Pro vložení komentáře se prosím přihlašte nebo zaregistrujte.