Alice (40) se ptá:

Dobry den,chtela bych se Vas zeptat co si myslite o mem problemu.S pritelem jsem se seznamila pres internet.Kdyz jsme si spolu psali moc se me libio dopisovat si s nim.Po nejake dobe jsme se setkali A pritel se do me zamiloval,uz pri prvni schuzce.Pri druhe schuzce jsme se spolu pomilovali a jeho cit ke me jeste zesilil nedovede si pry predstavit zivot beze me.Je na me strasne hodny udelal by pro me vse.Jenomze problem je u me ja ho nemiluju tak jako sveho byvaleho pritele.Neni tam ta obrovska laska.Mam ho rada,vazim si ho,ale nemiluju ho.Nechci mu nijak ublizit,protoze tak hezky se ke me nikdo nikdy nechoval.Vzdycky jsem mela vztahy spise problematicke same trapeni a ted jsem pro pritele jako nejaka bohyne.Myslite,ze nas vztah ma nejakou sanci?Da se zit bez te zamilovanosti,kdy se Vam taji dech?

Milá Alice! Bez zamilovanosti se jistě žít dá. Žije tak většina lidí, neboť zamilovanost je jen to počáteční období ve vztahu. Znám lidi, kterým trvalo jen pár měsíců či dokonce týdnů, u mně to byly zhruba 2 roky. Ale neslyšel jsem, že by třeba u někoho trvalo dýl jak 3 roky. Ale nevylučuju to. Je pravda, že se po letech toto ve vztahu může odehrát znovu. I několikrát. To se mi stalo taky. Prostě jsem si uvědomil, jak skvělou partnerku mám a zase jsme si užili to nádherné opojné období. Super! Ve Vašem případě bych byl hlavně otevřený. Víte je lepší být upřímný a vyjevit, jak se věci mají, než pak dlouhou dobu hrát komedii. A po té delší době, věřte mi, by ho to bolelo víc. Pokud Vám jde o to neublížit mu moc, pak je asi vhodný čas vyložit karty na stůl. Ostatně vy ho sice nemilujete, ale ráda ho máte. Takže to neznamená, že se už nebudete scházet dál. Bude potřebovat pomoc se z toho dostat a tak by bylo dobré mu dát pomocnou ruku. Držím palce, ať to zvládnete. Oba!