Ali Baba a deset malých loupežníků

Deset malých loupežníků zamklo vrátka dvorku

Vydalo se na loupež i v dopoledním horku

Cesta začla pupíkem a skončí v rýze klína

Už jsou blízko pahorku, pahorku Venušina

Ali Baba směje se jim, vy jste kluci hloupí

na takovém pahorku nikdo nic neuloupí

snad tak ještě věneček, ale to se sázet budu

ten vám někdo vyfouknul, ten je dávno v čudu

Kráčí jen tak krok sun krok, pomalu žádný kalup

Myslíš, že jdou na výlet a oni zatím na lup

Slunce stojí vysoko a ukrutánsky peče

Cesta břišní krajinou se sympaticky vleče

Hou, hou, hou loupežníci jdou

Od klekání do svítání budou na nohou

Před krajinou vyzuli se z loupežnických botek

To co jeden kradmý krok, to jeden kradmý dotek

Kráčejí si, libují jak je libo nožce

Když je ti tak bez zábran kladena po pokožce

Krásti kradmé dotyky kráskám je krásné hobby

Škoda jenom že si nelze nakrást do zásoby

hlady se jim rozekručí loupežnická bříška

rychleji než zeměkoule roztočí se šiška

Jsou to drzí rozkošníci, klidně na ně vlítni

Vypusť na ně ostré psy, za límec je chytni

Je to tvoje svaté právo, určitě no bodejť

Bude li ti libo však, pak jen se tomu oddej

Vyprávím tu pohádku a plýtvám slovy v hrstech

O deseti lupičích, deseti vlastních prstech

A dřív než se rozezvoní pohádkové zvonce

Chci se vydat na cestu a dobrati se konce

V pohádkách nás potkává, co v životě nás mine

A z téhleté navíc ještě poučení plyne

Dokud v nás vášně plápolají, nechejme jim průchod

Dřív než je v nás uhasí hasiči, čas a důchod