Odlišnosti v sexuálních projevech žen a mužů nejsou zdaleka totožné. U žen jsou sexuální touhy ovlivněny jakousi cykličností v souvislosti s menstruačním kalendářem. Avšak u mužů má obliba sexu charakter necyklický. Nepochopením této skutečnosti může vést ve vztahu k neustálým frustracím a pocitům viny.

U mužů je charakteristické, že jsou vzrušováni především vizuálním podnětem. Vzruší se pouhým pohledem na nahou či polooděnou ženu. Ženy jsou naopak orientovány pohledem mnohem méně. Jistěže se zajímají o atraktivní mužské tělo, ale jejich sexuální mechanismus se u nich obvykle nespouští podle toho co vidí, neboť´ ženy jsou v prvé řadě stimulovány dotykem. Zde se setkáváme s určitým nedorozuměním, které je obvyklou příčinou svárů mnoha ložnic. On si přeje mít světlo, aby na její tělo viděl, ona chce, aby se sní laskal a mazlil potmě.

Další rozdíl mezi mužem a ženou je, že muži nejsou příliš vybíraví, pokud se jedná o osobnost přebývající v těle, které je vzrušuje. Muž může být stimulován spoře oděnou ženou, která se kolem něho mihne, i když neví nic o její osobnosti či vlastnostech. Je přitahován pouze jejím tělem. Jedná se tedy o pouhou fyziologickou sílu sexuální žádostivosti, která je u mužů zaměřena především na fyzické tělo atraktivní ženy. Odtud pravděpodobně pochází určitá oprávněnost stížností žen, že jsou využívány jako objekty sexu. Příkladem tohoto tvrzení jsou prostitutky, neboť jejich zastoupení je mnohem četnější než u opačného pohlaví. Jak se zdá, tak to nejsou příliš lichotivé znaky mužské sexuality.

Z hlediska sexuálních zájmů jsou ženy mnohem vybíravější. Jejich touha bývá zaměřena spíše na konkrétního jedince, k němuž cítí úctu a obdiv. Ženu stimuluje především romantika, charakter a kouzlo osobnosti. Uznává muže, který se jí líbí jak z hlediska emocionálního, tak fyzického. Pokud jde o charakter těchto tužeb existují samozřejmě výjimky, ale skutečnost je taková, že sex je pro muže fyzickou záležitostí, ale pro ženu hlubokým emocionálním zážitkem.