Můj příběh začal, když mi bylo 16 let. Moje vrstevnice začaly dospívat se vším, co k tomu patří, jenom já nic. Nebýt mé matky, asi by mě nenapadlo se tím nějak znepokojovat. Vyšetření na gynekologii ukázalo, že moje vaječníky nefungují, jak by měly. Proto jsem podstoupila hormonální léčbu.
V 19. letech jsem se vdala a samozřejmě jsme s mužem chtěli mít co nejdříve miminko, ale bohužel se nám nedařilo. Marně jsme se snažili celých 10 let.
Vyšetření nezjistila žádný problém, tím spíš jsem nechápala, proč nemůžu otěhotnět. Na řadě vyšetření byl i manžel, a taky bylo vše úplně v pořádku.
Po deseti letech snažení mi lékaři doporučili umělé oplodnění. Podstoupila jsem ho dvakrát, a ani jednou se nezdařilo. Napotřetí jsem se rozhodla podstoupit umělé oplodnění v Centru asistované reprodukce v Praze Hloubětíně. Měla jsem obrovské štěstí, že jsem se dostala do rukou zkušených lékařů.
Byla jsem si jistá, že jsem na pravém místě. A výsledek? Narodila se mi krásná dvojčata ? kluk a holčička. Jsou zdravá, temperamentní a těch deset let marného čekání mi dnes vynahrazují plnými doušky, a já jsem ta nejšťastnější máma na světě!
Chtěla bych vzkázat všem, kteří se rozhodují, zda se stát rodiči i touto cestou, aby neváhali. Život bez dětí je přece prázdný.
Jana K., Praha
NAPSÁNO ŽIVOTEM, č. 21, vychází 15. 10.
Zajímá vás, co prožívají ve svém životě jiné ženy? Co je těší a co trápí? Jak řeší své problémy, jak se vyrovnávají s nevěrou, jak vychovávají své děti? To vše najdete každý týden v časopisech plných skutečných životních příběhů NAPSÁNO ŽIVOTEM, ČAS NA LÁSKU, ŠTĚSTÍ A NESNÁZE.
Navíc vás čekají i dobré rady MUDr. Plzáka, partnerské taroty na míru, skvělé tipy na hubnutí, úžasné recepty pro všechny kuchařinky, křížovky i soutěže o bezva ceny.
Vaše názory
v mem okolí je hodně paru, které se snaží o miminko a nedaří se jim. Proto sjem se rozhodla, že chci jet darovat vajíčka
Pro vložení komentáře se prosím přihlašte nebo zaregistrujte.