Potřebujete pomoc a nevíte, jak si o pomoc říci nebo jak pomoci napadenému a neriskovat život? Nyní si osvětlíme, proč lidé nepomáhají při napadení.

Vidíte-li napadení, jste lhostejní nebo pomůžete? Pomohli jste a špatně jste dopadli? Často slýchávám, že Češi jsou lhostejní. Můj názor není tak kritický. Jsme stejní jako cizinci, jen nejsme tak dobře informovaní o tom co dělat při napadení. V tom je ten rozdíl. V cizině mají na školách základy sebeobrany a tudíž vědí, co a jak. Zde v Čechách umíme dobře kritizovat, ale rady jak na to, nikdo nedává!

Mezi lidmi je hodně rad z druhé ruky, typu: jeden známý říkal, kamarádka udělala. Tyto rady spíše škodí, než pomůžou. Jak se přesvědčilo plno lidí v praxi. Pomohli v dobré víře a špatně to dopadlo. Raději už nepomáhají.

Proč tedy lidé nepomáhají? Protože se bojí a především nevědí, jak pomoci, aniž by se při pomoci sami nestali obětí útoku. Pokud pomoc bude zároveň znamenat i ohrožení své osoby, tak nikdo nepomůže a změna k lepšímu nenastane.  Přeci nebudete riskovat život pokaždé, když někdo zavolá pomoc. Plno lidí zemřelo, protože chtěli pomoci a přitom šlo jen o krádež peněženky či mobilu. Je hrdinství umřít pro peněženku? Toto po nás chtějí ti, co prohlašují, že jsme lhostejní? Umřít pro peněženku či jinou movitou věc? To je dle mého názoru hloupost. Něco jiného je se pokusit zachránit napadenému život či zdraví.

Jak tedy můžeme pomáhat? Jak máme poznat, že jde o situaci ohrožující život a ne o zmíněnou poněženku?

Vy sami máte málo možností, jak se v této situaci vyznat, pokud vám napadená osoba nějak nenapoví. Třeba už tím ,že křičí co se děje. Můžete slyšet křičet následující: “Pomoc napadení!”. Nebo “ Pomoc zloději!”. Zde je vám hned jasné, o co je jedná a podle toho jednáte. Nejhorší je, když obět nekřičí nebo když vás mate třeba tím, že křičí oblíbené “ Hoří, hoří !” a přitom nikde nehoří. Chudák ten co přiběhne s hasicím přístrojem připraven hasit oheň a místo toho bude zaskočen nečekaným útokem a následně zmlácen. Neočekával útok a tudíž se na to patřičně nepřipravil, než zjistí, o co opavdu jde, tak už je pozdě. V žádném  případě se nesnažte zmást lidi kolem vás, už tak nevědí co dělat, tak si to nezhoršujte. Hrozí-li napadení, tak radím křičet toto: "POMOC, NAPADENÍ, ZAVOLEJTE POLICII." Tímto lidi kolem nezmatete a zároveň jím sdělíte, že chcete pomoc, co se vám děje a co chcete, aby udělali. Je to nejrychlejší a nejbezpečnější způsob, jak požádat lidi o přivolání policie. Vy totiž nemáte šanci policii přivolat.

Jak pomoci napadenému, když není jasné, jest-li naše pomoc je chtěná?

Vidíme-li obtěžování a nejsme si jisti, zda je naše pomoc chtěná, tak tuto informaci můžeme získat už tím že oslovíme napadeného, jestli potřebuje pomoc. Příklad oslovení: "Paní/pane potřebujete pomoc? Obtěžuje vás tento pán? Znáte se? " Čekejte na odpověď a podle toho reagujte. V každém případě očekávejte negativní reakci a to ne jen od útočníka. Proto se předem skrytě ozbrojte a buďte připravení se aktivně bránit. Bude-li vaše pomoc chtěná tak pokračujte v mentálním zastrašováním útočníka. Použijte například toto: “Zavolal jsem policii ! Každým okamžikem tu budou. Jsou na cestě. Okamžite přestaňte ! Nechte jí/ho být !” Než se přiblížíte blíže k útočníkovi, tak toto všechno je potřeba říci. Především zdůrazněte, že je policie na cestě. Neříkejte, že policii zavoláte!  Útočník musí vědět, že nemá čas se vám pomstít. Riskoval by, že ho policie chytí. Běží mu čas, pokud hned neuteče, tak bude mít problém s policii. Tento psychický nátlak ho může odradit od útoku. Nesnažte se ho při útěku zadržet, i když jste znalí v sebeobraně nebo v některém bojovém umění. Nestačí jen umět dávát údery a kopy. Chození na kick aerobic nebo taebo vás nenaučí se bránit a už vůbec vás nepřipraví na zatýkání pachatele. Pokud nemáte za sebou speciální výcvik jak zajistit útočníka, tak se vám to nepovede a navíc můžete situaci zhoršit. Útočník, aby měl navrch, může vytáhnout doposud schovanou zbraň, aby získal  zpět nadvládu. Rázem se musíte bránit proti zbrani a riziko, že zemřete je rázem vysoké.

Další důležitou věcí je mít připravenou únikovou cestu. Předtím než se pustíte do jakéhokiliv zachraňování je důležité myslet i na to, že budete zahnáni do úzkých a tudíž musíte již předem vědět kudy ustupovat. Tedy mít přehled o východech a nebo i zda bude autobus v brzké době zastavovat na zastávce. Zároveň si dávejte pozor odkud na sebe upozorňujete. Budete-li sedět na zadní sedačce u okénka a začnete útočníka okřikovat. Velmi jednoduše se dostanete do velmi nepříjemné situace, že k Vám útočník přistoupí a máte šach mat. Nemáte kudy ustupovat jeho případným útokům. To že někoho chcete zachránit, je velmi zodpovědně rozhodnutí, při kterém jste ale především zodpovědni i za sebe!

Aktivně se zastávat druhých bez znalosti sebeobrany je hazard. Raději zavolejte policii. Toto zvládne každý a při tom pomůže víc, než se pustit do konfliktu nepřipraven. Navíc se může stát, že situaci nezvládnete a útočník nebo útočníci vás vážně zraní. Pokud jste zavolali policii nebo jste někoho zaúkolovali, aby zavolal policii, tak vás policie při příjezdu na místo najde a přivolá vám sanitku. Vase šance na přežití se zvýšila díky včasnému přivolání pomoci. Stává se i to, že policii nikdo nepřivolá a vy sami nemáte možnost policii přivolat, protože jste vážně zraněni nebo v bezvědomí. Útočníci můžou být dávno pryč a vy budete sami ležet na podlaze a nikdo vám sanitku nepřivolá nebo to bude trvat příliš dlouho. Proto tuto chybu neudělejte. Dejte sobě i policii šanci na šťastný konec. Teď zbývá už jen jedno. Informace máte, tak nebuďte lhostejní.