Vládní výbor pro práva dítěte přišel v minulých dnech s myšlenkou, aby zájmy dětí u soudu hájil přidělený advokát (tzv. advokát ex officio). Advokát by údajně dohlédl lépe na to, aby byla ve sporech mezi rodiči, hájena práva dětí. V současné situaci zájmy dítěte hájí sociální pracovníci, kteří se většinou v oblasti rodinného práva neorientují tak dobře, jako právě navrhovaní advokáti.
„Až v 90 procentech sporů není sociální pracovník vzdělaný v rodinném právu. Často jen kopíruje, co soudce navrhne, a nedokáže zasáhnout ve prospěch dítěte," řekla Lidovým novinám tajemnice výboru Zuzana di Falco. Poukazuje i na to, že většina soudců nemá patřičnou specializaci a chybí jim i zkušenosti s vedením výslechů dětí.
Podobná praxe, jaká je používána soudy např. v sousedním Německu, by měla zamezit případům, kdy si v rozvodových sporech, manželé vyřizují účty prostřednictvím dětí. U tuzemských soudů se každoročně projednává několik tisíc opatrovnických sporů, které se dotýkají práv dítěte. Jedná se většinou o svěření dítěte do péče, o stanovení výše výživného, ustanovení opatrovníka apod.
Na první pohled se celý nápad jeví jako rozumný a poměrně nekomplikovaný, ale…Jako většina „Proč?“ by měl mít i své „Protože!“… Podívejme se na celou problematiku trochu podrobněji. Zájmy rodičů na jedné a zájmy dětí na druhé straně. A mezi nimi stát…zde v roli onoho přiděleného advokáta. Stát ho přidělil. Stát ho tedy bude platit. To znamená opět navýšení mandatorních výdajů státu (tzn. těch výdajů, které je stát povinen ze zákona zajišťovat). V době, kdy státní rozpočet vykazuje každoročně ztráty. Z čeho tedy bude stát tyto výdaje platit? Samozřejmě že z daní. Takže zvýší nějaké ty stávající nebo vymyslí nějaké nové?!? Náklady státu spojené s touto agendou nebyly dosud vyčísleny…
Anebo můžeme přenést náklady s tímto spojené na rodiče…společně a nerozdílně. Pěkně půl napůl. Váš rozvod, vaše dítě, vaše náklady. „Jenže já se rozvádět nechtěl, tak proč bych měl platit?“ zvedne se okamžitě vlna protestů.
U rozvodů tzv. nesporných, kdy se manželé na rozvodu domluví, by tak zájmy dětí nadále zůstaly jen a pouze v rukou dotyčných rodičů, bez zásahu třetí strany, tedy advokáta. Co když bude takové dítě dohodou rodičů poškozeno, protože jeden z manželů tomu druhému ustoupil jenom proto, aby „už měl klid“? Rázem tu máme dvě skupiny dětí…jedny obhajované a ty druhé ne.
Opravdu může ovlivnit přítomnost advokáta u soudu pozdější vývoj situace, kdy jeden rodič bez vědomí druhého odváží dítě do ciziny? Bude působit advokát na morálku rodičů-neplatičů? Nebo dokáže přesvědčit soudce, že zrovna tato výše alimentů je ta správná a rozhodnutí o svěření potomka do střídavé péče obou rodičů je skutečně v jeho zájmu?
Který z advokátů je opravdu odborníkem na rodinné právo? Kolik jich dokáže komunikovat s dětmi a vést jejich výslech? Kolik advokátů se vyzná v dětské psychologii? Kolik advokátů by o takovou činnost stálo? A byla by taxa za zastupování dítěte u soudu jednotná za celé řízení? Nebo by byla úhrada za jednotlivá stání u soudu? Takový rozvod se často táhne několik měsíců i let…Otázek poměrně dost. A odpovědi?!?
Související články:
Procvičte nejen pravopisná cvičení, diktáty, ale i kvízy, časté chyby, doplňovačky a vše, co pomůže ve výuce Vám nebo dětem
Vaše názory
Pro vložení komentáře se prosím přihlašte nebo zaregistrujte.