Ještě před deseti lety, kdy moje prsa se ani vzdáleně nepřibližovala velikosti lentilek pod tlustým kobercem, kdy jsem neměla ještě ani tušení o existenci dámských žiletek, natož o dámských holících gelech, a přesto jsem se poprvé „opravdově“ líbala s chlapcem, jsem se snažila vyrovnat s tím, že v naší republice je dvanáct  (jestli jich tehdy nebylo víc už si nepamatuji) krásnějších holek než-li já. Ano, moje sebevědomí nebylo naducané jako moje postavička. A u každého vysílání miss jsem plakala a s ubrečenou tváří a usmrkaným nosem jsem Pánu Bohu a rodičům vyčítala, proč mě ve vzájemné spolupráci nezplodili taky tak krásnou.

Ale k tématu. Znovu jsem je o víkendu viděla. Byly krásné, štíhlé, vysoké, opálené a mohla bych vypisovat další a další vlastnosti jejich vzhledu, ale stejně bych skončila u sousloví: cvičené opice. Když vidíte tolik nádhery pohromadě, říkáte si že je to dokonalost sama, ovšem než ta dokonalost otevře pusu, začne smyslně tancovat nebo se jednoduše verbálně či pohybově vyjádří. Vždy jsem si myslela, že miss má být miss! Nejen krásná, ale i inteligentní, přirozená, samostatná. Záběry z horní kamery nám však ukáží kde je zakopán pes. Rudá kolečka na zemi, která vysílají jasný signál STOP, by nepřehlédnul snad ani slepý, soustředěnost na každý pohyb a k tomu všemu totálně křečovitý úsměv.

Dnes, po deseti letech, kdy už mi naštěstí trochu rozum zesílil a hormony puberty byly odplaveny, dívám se na tento cirkus s nadhledem. Děvčata mi připomínají opravdu cvičené opičky s vrstvou mejkapu a oholeným každým chloupkem. S mamkou vždy u televize spekulujeme, jak by to asi vypadalo, kdyby si každá kandidátka na MISS dělala svou chorografii, mejkap a šatník sama, rozhodně by to bylo přirozenější a možná díky všem nedokonalostem krásnější a pokud by mohli hlasovat lidé, tak věřím, že by to opravdu vyhrála ta pravá. Bohužel to tak není a asi nikdy nebude, a asi se mi to jako laikovi jednoduše povídá, je to však jeden z pohledů, kterým chci říci, aby dívky, které jsou ve věku MISS a nevyrostli do výšky přes sto sedmdesát centimetrů, jejich míry se ani vzdáleně nepodobají 90-60-90, aby nezoufaly rozhodně je hezčí nedokonalost a hlavně přirozenost. Cvičenou opičkou se člověk může přece stát kdykoliv.