Olga Sommerová převzala záštitu nad akcí - MĚSÍC V NÁS - otevřený dialog o menstruaci. Dvě dámy přišly na to, že menstruace je příliš tabu v naší společnosti, je předmětem studu a skrývání a nedá se o ní otevřeně hovořit. Nelíbilo se jim, že společnost a reklamy vedou k jejímu zneviditelnění a že je ženský cyklus považován za něco neviditelného, obtěžujícího a nemístného.
Proto připravily řadu přednášek a workshopů, kde se za účasti odborníků hovořilo na toto téma. Až doposud jsem s celou iniciativou v souladu. Překvapeně jsem sledovala, kolik žen má čas docházet na přednášky v době, kdy ostatní ženy pracují, aby uživily svoje rodiny, ale budiž, jde jen o holou závist a další důkaz toho, že feminismus je jen ideologií pro skupinu vyvolených, časově disponibilních jedinců, respektive jedinkyň, abych je označila gendrově korektní mluvou. Koneckonců každý si může nakládat se svým volným časem podle libosti.
Obě dámy ale narazily na mou osobní svobodu, když v rámci propagace dané aktivity vyvěsily plakát v tramvaji číslo 22, kde na plakátu akce bylo heslo: “ Víte, že každá třetí žena v této tramvaji menstruuje?“ „Co je komu do toho?“ pomyslela jsem si. Co si asi o ženách spolujezdci v duchu říkají: „ Je to ona? Ještě? Už? Tahle ne.“ Co vede k domněnce, že budou-li lidé v tramvaji takto uvažovat, zlepší to náš ženský svět?
Olga Sommerová prý nebyla na svůj cyklus v dětství připravena a prožila si trauma. I já jsem si tenkrát myslela, že umírám a poslala svou mladší sestru pro poslední pomeranč v životě, lehla si do postele a čekala na svou poslední hodinku.
Nebyla jsem připravená na spoustu věcí. Třeba když mě poprvé políbil vesnický kamarád Mirek a já si myslela, že mohu otěhotnět, nebo když jsem o pár let později zjistila, že prsa nejsou zdaleka to jediné, co kluky zajímá. Ale žádné trauma z toho nemám. Prostě jsem jen přirozeně a postupně odhalovala, co znamená být ženou. Nicméně o tom nehodlám hovořit s nikým v tramvaji, ani v metru, ani v žádném jiném dopravním prostředku. Ať si ty, které téma menstruace tíží, pohovoří v Kaisenštějnském paláci za zavřenými dveřmi. Možná jsem staromódní, ale jsem názoru, že trocha studu je v tomto případě namístě.
A teď o feminismu vážně
Podíváme-li se do historie, zjistíme, že ženy byly v období menstruace ve většině kultur považovány za nečisté. V některých kulturách byly dokonce vyloučeny ze styku s ostatními členy komunity a po skončení periody musely být rituálně očištěny. Bible v patnácté kapitole knihy Leviticus popisuje období menstruace a uvádí, že v tomto období je žena rituálně nečistá. Toto tabu je natolik velké, že nejen sama žena trpí touto nečistotou, ale i „každý kdo by se jí dotkl, bude nečistý až do večera.“
Hinduismus zapovídá menstruujícím ženám účastnit se normálního života. Žena tak musí být „očištěna“ předtím, nežli je jí povolen návrat domů. Ženy žijící v jižní Indii nesmějí v období menstruace po tři dny spát ve svém domě.
Podobné příklady lze nalézt i v našem prostředí v nedávné minulosti - podle lidových zvyků ženy v době menstruace nesměly vykonávat některé činnosti (např. zadělávat těsto, péci chleba), aby nezapříčinily jejich nezdar.
Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Menstruace
Feminismus vesele i vážně: Obyčejný den jedné feministky VI.
Feminismus vesele i vážně: Za lva bez trenek IV.
Feminismus vesele i vážně: Feministky mají lepší sex III.
Vaše názory
Pro vložení komentáře se prosím přihlašte nebo zaregistrujte.