Milé dámy Babinetky. Teď tady, na Aljašce, přituhuje, a tak zde zimujeme, jak jsem vám psala minule. Zato jsem měla víc času dát dohromady fotky z naší cesty, roztřídit vzpomínky a tak vám něco z toho zde posílám. Čím začnu? Asi snad tím milým grizzlym, kterého jsme potkali ještě na podzim v Denali Parku. Nejradši bych napsala, jak jsem se plížila houštinou, proti směru vetru, na foťáku nasazen svůj nejlepší teleobjektiv, pak jsem zmáčkla spoušť, a se staženým zadkem pak hned pádila pryč... Jenže pravdou je, :-( že se nám ten drzoun procházel okolo autobusu, jako by se nechumelilo. A my jsme byli samozřejmě pěkně bezpečně uvnitř.

Na další fotce, to jsem já - "velká lovkyně lososů" ;o) v divočině. Právě jsem ulovila parádní kousek, kterýho jsme baštily ještě další 2 dny. Mňammm. To vám byla pochoutka. Už jste někdy měli opečeného lososa? Technika mého lovu byla trošku ojedinělá. Muškaření se nám nedařilo a tak jsem s touhle sítí přebrodila celá hladová řeku, tam jsem si sedla na kládu nad vodou (to byla bobří práce, oni nejsou jenom v knihách a filmech...), a ponořila síť do vody a čekala až se lososík přiblíží. Celý to trvalo asi hodinu. Pak se jen chňapne v nejlepší okamžik - a je to! :o)

A konečně jsme pro vás vybrala i jednu krásnou fotku, vonějící dálkou a divočinou, neznámým a nepoznaným... která se mě líbí ze všech nejvíc. Krásně namodřalá krajina, pohled z naší lodi. Na naší cestě na Aljašku. Takhle to totiž přesně vypadalo na cestě lodí ze Seattlu až na Aljašku podél západního pobřeží severní Ameriky. Celý to Aljašský pobřeží je tak nádherná nedotčená příroda až se tají dech. Jeden z mých nejsilnějších zážitků. Ale mám jich více. O nich, o vánocích a zvycích v Americe a na Aljašce vám řeknu zase někdy příště. Další fotky rovněž. A rovněž o amerických mužích, to jsem vám rovněž ještě nic nepověděla. Nebo ano? Vaše Hanka.

P.S.: Veselé Vánoce a příliš se v těch přeplněných obchodech nemačkejte. Možná ještě před Ježíškem něco napíšu...