Krkonoše jsou hojně navštěvovaným turistickým cílem. Lákadlem je zde samozřejmě zejména krásná příroda a čistý vzduch. Velkému zájmu se těší například Špindlerův Mlýn nebo Harrachov, které jsou v letních i zimních měsících často přelidněné.

 

Výjimku tvoří, alespoň v letních měsících, Benecko, které se nachází v Krkonošském národním parku v nadmořské výšce 800 - 900 m n. m. Pro svoji polohu se Benecku také říká vzdušné lázně, takže pobyt zde přispívá k regeneraci dýchacích orgánů.

foto / Petr Matura

I když zde nenajdeme tolik zábavy a restaurací jako v okolních lokalitách, nudit se tady určitě nikdo nebude. Asi nejčastějším a neznámějším cílem je rozhledna na vrcholu kopce Žalý ležící v nadmořské výšce 1019 metrů. První jednoduchá rozhledna zde stála již v roce 1836. Oblíbenou vyhlídku přerostl les a roku 1888 zřídil spolek Riesengebirge-Verein z Vrchlabí kovovou montovanou rozhlednu o výšce 15 metrů. Vedle této rozhledny nechal Jan hrabě Harrach postavit roku 1890 dřevěnou výletní restauraci s verandou. Kovová rozhledna byla po pouhých čtyřech letech v havarijním stavu a okresní hejtmanství nařídilo její demolici.

Současnou kamennou rozhlednu nechal vystavět Jan hrabě Harrach z podnětu jilemnického odboru Klubu českých turistů roku 1892. Na počest rakouského císaře Františka Josefa I. byla rozhledna označena jeho jménem a 7. září téhož roku byla otevřena veřejnosti. Spolu s rozhlednou souvisela výstavba přístupové cesty na Žalý od Mrklova. Roku 1900 původní restaurace vyhořela a na jejím místě vznikla nová dřevěná restaurace, která sem byla přenesena z Jubilejní zemské výstavy v Praze. Tato restaurace zanikla během 2. světové války a na jejím místě byla v roce 2009 vystavěna kopie restaurace podle projektu arch. Klose. Od rozhledny vede sedačková lanovka do Herlíkovic. Při dobrém počasí z rozhledny uvidíme i siluety Ještědu nebo Trosek.

Další hezkou procházkou je cesta k Ambrožovu prameni, ke kterému vede příjemná stezka. Pramen dostal své jméno po Jindřichu Leopoldu Ambrožovi, který se zasadil o zvelebování kraje a také o zřízení Horské služby. Na informační tabuli se však též dočteme o jeho jmenovci, světci svatém Ambrožovi. Samotný pramen by měl být léčivý a vodu z pramene prý podle legendy pil i Jan Amos Komenský.

Z Benecka samozřejmě vedou i další zajímavé trasy. Dětem se pravděpodobně bude nejvíce líbit stezka zvířátek nebo stezka Lufťákova, která návštěvníky seznamuje s místními zajímavostmi. Také horská farma Hucul zcela jistě potěší malé i velké milovníky zvířat.

Dalším zajímavým cílem je zřícenina hradu Dolní Štěpanice, vzdálená z Benecka asi 4 kilometry. Zřícenina hradu se nachází v nadmořské výšce 565 metrů. Hrad byl založen ve druhé polovině 13. století. K hradu se váže zajímavá pověst o štěpanickém raráškovi, který býval občas spatřován na hradbách hradu. Občas prý projíždějícím kupcům tropil zlomyslnosti. Nedaleko odtud se také u silnice nachází kaplička Panny Marie Lurdské se studánkou, jejíž voda má léčit kloubní nemoci, ledviny a zrak.

napsal Petr Matura

zdroj: :benecko.eu,krkonose.info