V článku na novinkách.cz jsem se nedávno dočetla výsledky výzkumu studie Rodina a zaměstnání s ohledem na rodinný cyklus,  kterou vydal  Výzkumný ústav práce a  sociálních věcí.  Sedmdesát procent českých žen nestojí o to, aby jejich muži participovali na domácích pracích. Stejnou část, tedy 70% domácích prací, podle jiné studie společnosti Gender Studies o.p.s, vykonávají ženy.

Touto  informací  z prestižního,  seriózního  média  tedy  dostává  feministické  hnutí  v našich krajích další ránu. Řečeno slovníkem ekonomů: „Nabídka rovná se poptávce, trh je stabilizován, feministická revoluce se nekoná.“

Ženy dělají to, co chtějí a mají rády. To znamená, pobíhají kolem plotny a smíčí domácnost. Muži naopak  nejsou  nuceni  dělat  to,  co  si  nepřejí  a  všichni  jsou  spokojeni.  Tradiční  hodnoty  u  nás  i nadále vítězí nad zahraničními emancipačními trendy na celé čáře.

S pozdravem „Smetáku zdar!“ se dnes loučím a jdu věšet prádlo.

Zdroj: http://www.novinky.cz/finance/207445-manzele-se-hadaji-spis-kvuli-luxovani-nez-kvuli-penezum.html
Větší účast svého partnera při zajišťování chodu domácnosti by si přála jen třetina žen. Naopak více než polovina z dotázaných žen je s dosavadním zapojením svého partnera do péče o domácnost a výchovu dětí spokojena.

Více o rozdělení rolí v rodinách s dětmi se můžete dočíst na adrese:
http://www.genderonline.cz

A teď o feminismu vážně

Ve byly  známy  radikálním  způsobem  propagace  svých  požadavků.  Záměrně  se  nechávaly  uvěznit, držely  hladovky,  přerušovaly  jednání  soudů  a  parlamentu.  Tento  způsob  inspiroval  aktivistky  i v některých dalších zemích. Volebního práva však ženy ve Velké Británii dosáhly až v roce 1928.