Každá z nás, co je nebo byla na mateřské, si to prožila. Nadšení a těšení z těhotenství, okukování bříška, poplácávání po zádech od ostatních, jaké jsme krásné a jak nám to sluší. Známí i neznámí lidé se ptají, kdy a co čekáme a zvou nás na různá kafíčka a posezení… Tak přesně tohle je už pryč.

Můžete si stokrát denně říkat, že narození dítěte je krásné životní období. Realita to ale ukazuje jinak. Opravdu je hodně těžké tomu věřit. Přesto je dobré se na danou situaci dívat i z té lepší stránky.

 

Tak je to tady: miminko. S jeho příchodem ale odešla všechna ta pozvání na kávu. A i kdyby nás někdo zval, stejně nemůžeme jen tak někam vyrazit. Miminko nás dokonale připoutává k sobě. Už nejsme krásné, jenom tlusté, navíc s příšerným nedostatkem spánku. Jsme unavené a s naprostou nechutí se ráno hezky obléknout – natož namalovat.

Já nechci jen kojit, chci žít!

Jsme rády, že nakojíme, přebalíme, něco uvaříme a pak zase nakojíme a přebalíme. Kde ale potom brát sílu a být dále sebevědomé, když jediné, co děláme, je, že se snažíme přežít den? Jediná rada zní „vydržet“. Tato etapa není tak strašně dlouhá. Brzy se zajede s miminkem určitý rytmus a dají se stihnout i jiné věci než jen kojení.

Vyrazte na nákup hezkého oblečení. Zn.: Povinně!

První z nich může být nákup pohodlného oblečení, které vypadá dobře a my v něm také. Je dobré zapřemýšlet o tom, co nám konkrétně může sebevědomí zvýšit. Pro některou z nás to bude nové oblečení, účes či zapracovat na shození kil nabraných během těhotenství. Pro jinou z nás to bude zdokonalování se v péči o dítě, dům i manžela.

Můj dům, můj hrad. A krásný

Takže například vzdělávání se ve zkrášlování domu či bytu, vytváření nových, nápaditých jídel, zabývání se zdravým stravováním. To vše může zvyšovat naše sebevědomí, protože budeme dokonalé manželky a matky. Jiným z nás ale může spíše než dokonalá péče o rodinné zázemí prospět alespoň částečně věnovat se vlastnímu životu, koníčkům či pracovní kariéře.

Pohled do zrcadla

Sebevědomí je závislé na tom, co si samy o sobě myslíme, jak se prožíváme a hodnotíme. Pečlivě vychovat děti není žádná legrace a je to práce na plný úvazek, podobně jako jakákoli jiná činnost, která je oficiálním zaměstnáním. Kdysi jsem četla rozhovor s jedním slavným režisérem, který vysvětloval tříletou pauzu, kterou si udělal mezi filmy. Řekl, že v té době se plně věnoval svému synovi. Znělo to vznešeně. Pak si také vzpomínám na jedno výběrové řízení, kde se kandidátka téměř omlouvala za pauzu mezi zaměstnáními slovy, že byla na mateřské dovolené. Jako kdyby to bylo něco méněcenného.

Mateřská: není méněcenná a není to dovolená

Mateřská dovolená není nic méněcenného a není to dovolená. Jistě existují matky, které dopoledne prosedí u seriálu či počítače na chatu s kamarádkami. Stejně hodně je ale i maminek, které se věnují dětem, snaží se je rozvíjet, hrát si s nimi, zdravě jim vařit, pečovat o to, aby měly dostatek pohybu, hry a lásky, a ještě se dokážou starat o domácnost a případně i o svou kariéru či koníčka. A to je jistě uznáníhodné a mohou na tom stavět i své sebevědomí. Až budete zase kojit (vařit, uklízet, hrát si s dětmi, …), tak na tohle nezapomeňte!