Střepy nenosí štěstí

Další kapka vína spadla na ubrus bílý,

ubývá sil a ubývá víry.

Až poslední kapka ubrus potřísní,

rozbiji láhev a pohřbím střepy z ní.

I když budou střepy hluboko pod zemí,

rozřežou srdce a černá krev teče mi.

Nevím co bude, vím jen co bylo,

snad mě to posílí, když mě to nezabilo.

Živé je tělo, duše v hrobě spí.

Nyní nic necítí a už se netrápí.