Místo snů…

Otevřené okno,

nebe plné hvězd,

měsíc - oko noci,

já nechám se jím vést.

Duše - lidské uvnitř,

člověk - lidské ven,

jako tma je v noci,

světlo v bílý den

Sen je mostem k pravdě,

kterou nechci přes den znát,

je svědomím, co spalo,

když z duše mé šel chlad.

Sen, tajemství prastaré,

proč zdává se mi zas,

co bylo bude, nebude

neví nikdo z nás...