Ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková místo toho, aby řešila zákonná opatření na pomoc zanedbávaným a týraným dětem, chystá bič na rodiče, jimž občas ulítne ruka. Pod vlivem západních IN trendů chce zakázat fyzické tresty.

Tak pro zodpovědné a milující rodiče, kteří se ve stresujícím životním kolotoči snaží svým dětem poskytnou dobré rodinné - hmotné i citové zázemí, bude postrachem sociálka, stejně jako pro ty, kteří své děti zanedbávají či dokonce týrají.

A jelikož i milující a zodpovědní rodiče mají jen jedny nervy, stane se, že jim občas ulítne ruka. Zvláště pak ve věku, kdy dětičky dokáží nervovou soustavu rodiče vytočit na maximum tak, že i flegmatika donutí k cholerickému výbuchu.

Dětský negativismus (3-5 let), kdy se např. dítě odmítá ráno obléknout při vypravování do práce a do školky, nedává moc prostoru na dlouhé vysvětlování. Zde bývá nejúčinnější – plácnutí přes zadek. Zrovna tak rychlý zásah vyžadují situace, kdy se dítě vystavuje nebezpečí úrazu. Sápe se po horkém hrnci na sporáku, apod.

A období puberty, kdy potomek řeší otázku, jak tak chytré dítě může mít tak blbé rodiče, zacloumá i s klidnými rodiči mírně bouřlivého pubescenta.

Rodiče energického či hyperaktivního puberťáka, by si pak zasloužili linku "týraných" rodičů, kam by se obraceli o pomoc, protože je u nich velký předpoklad, že skončí na práškách.

Samozřejmě, že výchova by měla spočívat především ve vysvětlování, aby dítě chápalo, proč se má chovat slušně a na co si má dávat pozor. Jenomže vysvětlit puberťákovi, s nímž cloumá hormonální trans, takovou banalitu, aby své boty nenechával uprostřed chodby či předsíně, je nadlidský úkol. Neslyší, nevidí, nevnímá.

Je to stejné jako vysvětlovat čerstvě zamilované /mu, že jeho ideál je sňatkový/á podvodník/ice .

Místo odpovědí se dostává rodičům nadřazeného odsekávaní, jímž jim dává najevo, že jsou úplně out, čili blbí, když ho otravují s takovými prkotinami. Když se rodič druhý den při příchodu domů opět málem přerazí o jeho boty, není divu, že místo únavného a stále se opakujícího domlouvání promluví ruka.

Opravdu "nádherná" vize

Pubescenti budou práskat své rodiče na sociálce, že dostali zasloužený pohlavek a matku, která plácne na ulici své vztekající se dítě přes zadek, někdo udá jako tyranku.

Jak posílí autoritu rodičů v dětských očích, paní ze sociálky, která dělá matce a otci kázání, že nesmí své děti pohlavkovat, si asi dovede každý představit.

Paní ze sociálky budou dětičky využívat jako zbraň k prosazení všeho. „ Když mi to nedovolíš, zavolám na sociálku, že mě biješ.“

Pokud chce paní ministryně u nás zavést centrální kolektivní výchovu,

pak bude ovšem muset převzít zodpovědnost za výchovu dětí stát, protože rodiče sociálka svými zásahy diskvalifikuje .