20 mýtů a pověr kolem antikoncepce

Pověry o hormonální antikoncepci se tradují od šedesátých let minulého století, kdy se začala používat. Spousta zkreslených informací o ní přetrvává dodnes, přestože došlo v jejím vývoji k výraznému pokroku. V současné době je na trhu velké množství moderních antikoncepčních přípravků, v jejichž případě nemůže být ani řeč o tom, že škodí zdraví, způsobují přibírání na váze, tlumí chuť na sex… Tyto a další mýty kolem hormonální antikoncepce vyvrací MUDr. Martina Hourová ze soukromé gynekologické praxe v Praze.

Je pravda, že:

1) hormonální antikoncepce je nepřirozená a nebezpečná?

2) čím méně hormonů antikoncepce obsahuje, tím lépe?

3) hormonální antikoncepce způsobuje rakovinu?

4) hormonální antikoncepce zhoršuje stav křečových žil?

5) hormonální antikoncepce zvyšuje cholesterol?

6) hormonální antikoncepce má na svědomí bolesti hlavy?

7) po hormonální antikoncepci se přibírá na váze?

8) hormonální antikoncepce tlumí chuť na sex?

9) hormonální antikoncepce přináší deprese?

10) dlouhodobé užívání hormonální antikoncepce ohrožuje plodnost?

11) v užívání hormonální antikoncepce je nutné dělat pauzy?

12) hormonální antikoncepce nabourává menstruační cyklus?

13) oddalování menstruace je zdravotně závadné?

14) zapomenutí hormonální antikoncepce nezmenší kontracepční účinek?

15) čas od času by se měla hormonální antikoncepce změnit?

16) spolehlivost hormonální antikoncepce snižují antibiotika?

17) kondom je spolehlivější než hormonální antikoncepce?

18) antikoncepční náplast se odlepuje?

19) v týdenní pauze se účinnost hormonální antikoncepce snižuje?

20) hormonální antikoncepce je spojená s vyšetřením jater?

1) Hormonální antikoncepce je nepřirozená a nebezpečná

Hormony v antikoncepčních přípravcích sice nejsou látky tělu vlastní, ale svým chemickým složením se jim velice podobají. Jejich vzájemný poměr je někdy dokonce výhodnější než v přirozeném cyklu, a tak může mít užívání hormonální antikoncepce na zdraví ženy naopak příznivý vliv. Hormonální antikoncepce snižuje riziko rakoviny vaječníků a děložní sliznice o 40 nebo až 60%, ale čísla se týkají preparátů s nízkými dávkami estrogenů. Není dosud jednoznačně potvrzeno, že hormony s velmi nízkými dávkami budou mít stejný efekt.

2) Čím méně hormonů antikoncepce obsahuje, tím lépe

Podle současných doporučení je optimální denní dávka 20 až 35 mcg ethinylestradiolu. Tato dávka je optimální pro ženský organizmus jak z hlediska příznivých, tak i nepříznivých účinků. Doposud se neprokázalo, že by další snížení dávky hormonů znamenalo zároveň další snížení rizik. Naopak, u extrémně nízké dávky hormonů se zvyšuje riziko nepravidelného krvácení. Kromě toho se zvyšuje i pravděpodobnost úbytku kostní hmoty, mizí pozitivní účinek na pleť, může dojít ke zhoršení libida a podobně. Antikoncepce s extrémně nízkými dávkami hormonů jsou vhodné pro ženy starší 40ti let, pro obézní nebo jinak rizikové pacientky. Důležitější roli než množství hormonů hraje vyrovnanost jejich hladiny v těle. Stabilní hladina hormonů, kterou zajišťuje například antikoncepční náplast (v případě pilulek podléhá hormonální hladina každodenním výkyvům), má příznivý vliv na potíže spojené s menstruačním cyklem.

3) Hormonální antikoncepce způsobuje rakovinu

Rakovinou jsou více ohroženy ženy, které hormonální antikoncepci neužívají. Většina studií prokázala bezpečnost užívání moderní hormonální antikoncepce v rozmezí 10 let, dlouhodobější užívání dle některých studií naopak riziko mírně zvyšuje. Výzkum v této oblasti stále probíhá, nicméně u uživatelek hormonální antikoncepce se rakovina dělohy a vaječníků vyskytuje v menší míře než u žen, které ji neužívají. Obdobně je to i s mírou rizika karcinomu prsu.

4) Hormonální antikoncepce zhoršuje stav křečových žil Obecně nejsou křečové žíly kontraindikací užívání hormonální antikoncepce, její užívání nemá na výskyt křečových žil vliv. Záleží proto jenom na individuálním rozhodnutí a zkušenostech každé uživatelky, pro jakou antikoncepci se rozhodne. Měla by však mít na paměti, že minimální doba adaptace na určitý přípravek hormonální antikoncepce je aspoň tři měsíce – dříve nemá význam hodnotit a vysazovat nebo měnit přípravek za jiný. Přestože křečové žíly nejsou kontraindikací, některé pacientky udávají zhoršení stavu. Je sporné, do jaké míry se uživatelky pozorují více než ženy, které hormonální antikoncepci neužívají.

5) Hormonální antikoncepce zvyšuje cholesterol

Někteří gynekologové ženám s hodnotou celkového cholesterolu 8 mmol/l předepisují již čistě gestagenní antikoncepci. Záleží také na přítomnosti dalších rizikových faktorů pro vznik onemocnění kardiovaskulárního systému; tyto faktory může posoudit gynekolog ve spolupráci s internistou nebo praktickým lékařem. Pokud dojdou k závěru, že kombinovaná hormonální antikoncepce představuje vysoké riziko, je vhodnější užívat tzv. čistě gestagenní antikoncepci nebo nitroděložní tělísko s hormonem. U pacientek s již patologickými hodnotami může hormonální antikoncepce mírně zvýšit hladinu cholesterolu. Vždy záleží na individuálním posouzení celého lipidového spektra. V úvahu je nutné vzít i rodinnou zátěž – např. úmrtí v rodině pacienty na kardiovaskulární onemocnění před 50. rokem věku apod.

6) Hormonální antikoncepce má na svědomí na bolesti hlavy

U mírnějších bolestí hlavy není užívání hormonální antikoncepce nevhodné, naopak může pomoci. Bolesti hlavy, které se často vyskytují v době menstruace, totiž může zmírnit nebo aspoň snížit jejich frekvenci (při prodloužených cyklech). Na vině není ve většině případů antikoncepce, ale špatný pitný režim (nedostatečný příjem tekutin nebo příjem tekutin nevhodného složení). Méně často se bolesti hlavy vyskytují při užívání antikoncepční náplasti, zajišťující stabilitu hormonálních hladin. Antikoncepční náplast je navíc ideální pro tzv. dlouhé cykly – pokud se bolesti hlavy dostavují v době menstruace a uživatelka si udělá týdenní přestávku v užívání antikoncepce například jen jednou za tři měsíce, hlava ji bude bolet také jen jednou za tři měsíce. To ovšem neplatí v případě klasické migrény s neurologickými příznaky (výpadky zorného pole, dlouhotrvající migréna aj.). Není-li její výskyt spojen s hormonálními výkyvy, užívání hormonální antikoncepce ho nezmírní.

7) Po hormonální antikoncepci se přibírá na váze

V současné době je na trhu velké množství nízkohormonálních antikoncepčních přípravků, které nezpůsobují zvyšování hmotnosti. Placebem kontrolovaná studie prokázala v případě antikoncepční náplasti, že náplast nemá na změnu hmotnosti uživatelek žádný vliv. U téměř 80 % žen užívajících antikoncepční náplast po dobu jednoho roku nedošlo k žádné změně hmotnosti. U zbylých 20 % došlo k mírným poklesům či nárůstům hmotnosti, které však nebyly statisticky významné. Vždy záleží na konkrétní uživatelce a její individuální vnímavosti. Pokud dojde ke zvýšení váhy, situace se většinou vyřeší změnou dávek estrogenů či volbou jiné gestagenní složky. Je pravdou, že u některých žen mohou gestageny zvýšit chuť k jídlu. Jiné ženy zase mohou být citlivé na estrogenní složku, která může způsobit zadržování tekutin v těle. Zejména u mladých dívek pak může dojít k nárůstu hmotnosti i přirozeným tělesným vývojem. Obecně platí, že tělesná váha je výsledkem životního stylu, nikoliv užívání antikoncepce. Má-li uživatelka jednoznačný dojem, že na svém antikoncepčním preparátu přibírá na váze, není nic jednoduššího, než se poradit se svým gynekologem o změně antikoncepce.

8) Hormonální antikoncepce tlumí chuť na sex

Obsah hormonů v současné antikoncepci je tak minimální, že o nějakém ovlivnění sexuálního apetitu nemůže být řeč. Ženy, které obviňují antikoncepci ze snížené chuti na sex, by měly vždy nejdříve zvážit, zda nejsou na vině jiné faktory – partner, citové rozpoložení, stres nebo jiné psychické a vztahové problémy. Opět platí, že má-li žena při užívání antikoncepce neodvratitelný dojem snížení libida, nabízí se změna preparátu.

9) Hormonální antikoncepce přináší deprese

Psychiku ženy a výkonnost jejího organizmu ovlivňují velmi výrazně změny hormonálních hladin. Nejvyšší psychickou zranitelnost a nejmenší fyzickou výkonnost lze zaznamenat před menstruací a během ní. Hormonální antikoncepce ovlivňuje tyto stavy většinou naopak pozitivně (zejména antikoncepční náplast, která zajišťuje tělu stabilní hladinu hormonů a obsahuje relativně více estrogenní složky, příznivě ovlivňující psychiku). Deprese jsou velice vzácným vedlejším účinkem antikoncepce, vyskytují se jen ve výjimečných případech a pak by se měly posuzovat striktně individuálně.

10) Dlouhodobé užívání hormonální antikoncepce ohrožuje plodnost

V současné době se hormonální antikoncepce označuje spíše za ochránce plodnosti, dokonce se dříve využívala, před nástupem účinnější léčby, právě k léčbě neplodnosti (předpokládal se jakýsi fenomén „výskoku“ po vysazení a odblokování ovulace). Hormonální antikoncepční přípravky totiž mírně snižují riziko výskytu zánětlivých onemocnění dělohy a vejcovodů zahuštěním hlenu v děložním hrdle. Pokud bude žena plánovat těhotenství, pak užívání jednoduše přeruší. Většina žen má ovulaci již v prvním menstruačním cyklu po vysazení hormonální antikoncepce (jenom v případě vysazení injekční antikoncepce může trvat návrat plodnosti tři až šest měsíců po vysazení).

11) V užívání hormonální antikoncepce je nutné dělat pauzy

Přestávky na „čištění těla“ v užívání antikoncepce nemají žádný význam – kombinovanou hormonální antikoncepci, ať už pilulky nebo náplasti, může zdravá žena užívat dlouhodobě. Pro tělo je větší zátěží adaptace na nasazení a vysazení hormonální antikoncepce než na její dlouhodobé užívání.

12) Hormonální antikoncepce nabourává menstruační cyklus

Na začátku užívání hormonální antikoncepce se může stát, že menstruace trvá kratší nebo naopak delší dobu – nepravidelné krvácení nebo špinění provází první, případně i druhý cyklus. Nejedná se však o nic nebezpečného. Nejčastější příčinou špinění jsou ovšem chyby v užívání hormonální antikoncepce, a pak je pro uživatelku výhodné přejít na jednodušší režim užívání s nižším rizikem chyb (například na antikoncepční náplast, na kterou se nemusí myslet každý den, protože se lepí jen jednou týdně). Pokud je hormonální antikoncepce užívána bezchybně a nepravidelné krvácení trvá i v třetím cyklu, je vhodné začít uvažovat o změně přípravku (pokud vyhovuje, nejpozději po třech měsících užívání by se už žádné nepravidelnosti krvácení objevovat neměly). Dalším typickým steskem uživatelek je vynechávání menstruace po vysazení hormonální antikoncepce. Většinou se však zjistí, že podobné potíže měla žena již před začátkem užívání a že právě ony byly mnohdy důvodem pro nasazení antikoncepce. Po jejím vysazení se tedy tělo jen vrátilo k původní poruše.

13) Oddalování menstruace je zdravotně závadné

Oddálení menstruace nemá krátkodobě ani dlouhodobě žádné negativní následky na zdraví. V případě přirozených cyklů udává krok cyklu ovulace, v případě cyklů s hormonální antikoncepcí je ovulace zablokována a krok cyklu udává sama uživatelka. Řada studií potvrdila, že kontinuální užívání hormonální antikoncepce bez pauz (a tedy bez krvácení), tzv. metoda dlouhých cyklů je pro organizmus ženy výhodná (lepší kosmetický efekt, výhoda v léčbě i prevenci vzniku cyst). Při klasickém užívání se hormonální antikoncepce užívá tři týdny a na týden se vysadí, při prodlouženém užívání se užívá tak dlouho, dokud se žena cítí dobře a pokud se neobjeví krvácení nebo špinění (cykly tedy mohou trvat libovolně dlouho). Jde o naprosto bezpečný způsob, při kterém zůstává antikoncepční účinnost zcela zachována. Nedoporučuje se naopak zkracování cyklů pod 21 dní, protože pak není antikoncepční účinnost v následujícím cyklu spolehlivá! Kontinuálně lze užívat monofázické antikoncepční pilulky (všechny pilulky mají stejnou barvu) nebo antikoncepční náplast, která je pro metodu dlouhých cyklů přímo předurčena (vzhledem k tomu, že se aplikuje jen jednou týdně a udržuje stabilnější hormonální hladiny).

14) Zapomenutí hormonální antikoncepce nezmenší kontracepční účinek

Nejrozšířenějším a zároveň nejzávažnějším problémem spojeným s hormonální antikoncepcí je její nepřesné užívání, které zásadně snižuje antikoncepční účinek. Studie sledující „vzornost“ užívání hormonální antikoncepce ukázala, že 47 % žen během cyklu zapomene vzít minimálně jednu tabletu, 22 % žen dokonce opomene vzít dvě nebo více tablet. Zatímco při zpoždění užití pilulky dochází k selhání antikoncepčního účinku po 12 hodinách, u náplasti až po 48 hodinách. Aby žena snížila riziko zapomínání na minimum, měla by zvážit jinou než perorální formu antikoncepce, například antikoncepční náplast. Náplast se lepí pouze jednou týdně, nemusí se na ni myslet každý den, a proto se na ni nezapomíná.

15) Čas od času by se měla hormonální antikoncepce změnit

Pokud je žena zdravá a je se svým přípravkem hormonální antikoncepce spokojená, nemá zásadní důvod ho měnit. Je však pravdou, že v současnosti jsou na trhu přípravky, které nabízejí daleko víc než „jen“ ochranu před neplánovaným otěhotněním. Patří k nim například antikoncepční náplast – má všechny vlastnosti klasické pilulky, ale navíc se lepí jednou týdně, takže se na ni nemusí myslet denně, a její spolehlivost není ovlivněna aktuálním stavem zažívacího traktu.

16) Spolehlivost hormonální antikoncepce snižují antibiotika

To je a není pravda. Některá antibiotika účinek hormonální antikoncepce opravdu snižují. Přímý vliv na snížení účinku antikoncepce mají antibiotika, která se užívají vzácně, například při léčbě tuberkulózy. Jsou totiž metabolizována v játrech pomocí stejných enzymů, které potřebují využít i hormony obsažené v antikoncepci. Jiná antibiotika mohou zase ovlivnit mikroorganismy v trávicím traktu a snížit tak množství vstřebaných hormonů. Stejně působí také některé analgetické směsi používané při léčbě nachlazení a chřipky. Pokles hormonálních hladin se projeví většinou špiněním nebo slabým krvácením v průběhu cyklu. Pokud se to stane, doporučuje se po zbytek cyklu užívat ještě další antikoncepční metodu a stejně tak i v cyklu následujícím. Řešením může být užívání antikoncepční náplasti, jejíž vstřebávání není závislé na stavu zažívání a hormonální hladiny zůstávají stabilní.

17) Kondom je spolehlivější než hormonální antikoncepce

Pokud jde o ochranu před nežádoucím otěhotněním, hormonální antikoncepční přípravky jsou podstatně účinnější než kondom. Jejich spolehlivost je ovšem závislá zejména na bezchybném užívání – z tohoto důvodu je spolehlivější antikoncepční náplast, protože se na ni nemusí myslet každý den, ale jen jednou týdně, a tím se snižuje riziko chyb v užívání. Na druhou stranu hormonální antikoncepce nechrání před pohlavními nemocemi. Pokud nemá žena stálého partnera, doporučuje se kombinace hormonální antikoncepce a kondomu.

18) Antikoncepční náplast se odlepuje

Antikoncepční náplast je vyrobena tak, aby perfektně přilnula a spolehlivě držela. Látky se z náplasti vstřebávají do pokožky rovnoměrně, nezávisle na tom, zda je kůže vystavena horku, chladu nebo vlhku. Klinické studie zaměřené na přilnavost prokázaly, že náplast drží i při extrémních podmínkách jako je koupání, sport, sauna nebo vířivka (k nechtěnému odlepení došlo pouze v 1 % případů). Je však třeba dodržovat několik zásad: náplast lepit na čistou, suchou pokožku (ne do hodiny po koupeli) a na několik sekund ji přitlačit a prohřát dlaní, opalovací nebo tělové krémy roztírat na kůži až po nalepení náplasti.

19) V týdenní pauze se účinnost hormonální antikoncepce snižuje

Hormonální antikoncepce chrání před nežádoucím otěhotněním v týdenní pauze, během které se její užívání přerušuje, úplně stejně jako ve dnech, kdy se užívá. Důvodem je zablokování ovulace v cyklu předcházejícím i v cyklu následujícím.

20) Hormonální antikoncepce je spojená s vyšetřením jater

Jaterní testy se podle nejnovějšího doporučení gynekologické společnosti nemusí vůbec provádět. Přesto je u vybraných pacientek gynekologové ještě provádějí, přestože nemají onemocnění jater v anamnéze. Na rozdíl od dob minulých se u velmi mladých a zcela zdravých žen odběr krve za účelem jaterních testů úplně vypouští, případně se zkracuje na jeden odběr po třech měsících užívání. Kromě standardního gynekologického vyšetření je doporučeno měřit krevní tlak před a tři měsíce po nasazení hormonální antikoncepce. Podstatné a přitom také obtížné je vytipovat tzv. „rizikovou“ pacientku - to znamená ženu, v jejíž rodině se vyskytuje vyšší sklon k tvorbě trombóz nebo ke vzniku kardiovaskulárního onemocnění.