(10.8.2000) Zdravím všechny moc, po malé odmlce :-) a doufám, že všechno klape! Tak, snad Vás nebudu nudit pokračováním mého vyprávění o naši další cestě po Aljašce. Ještě musím předeslat, že se vůbec nebudu divit, když si budete myslet, že jsem si to všechno vymyslela ...

a že se válim někde na Boleváku a mám šíleně bujnou fantazii. My jsme také nemohly uvěři, jaké to štěstí nás potkalo, a vlastně je pořád s náma. :-)

Nejsem si jista, kde jsem naposled skončila. Řekneme v Juneau, když jsme byly pozvané k Češce Věre. Její manžel Jim, který pracuje pro Alaska Airlines, nám daroval jejich přebytečné volné letenky do Anchorage:-) !!! Náš problém byl v tom, že podle našich propočtů už na letenku ani na loď do vnitrozemí nemáme. Moc se nám líbilo i v Juneau, udělaly jsme pár výletů po okolí a byly jsme šťastné, že tu vůbec můžeme být, i když jen

na jižním cípu. Takže ve čtvrtek jsme nasedly na letadlo, bylo nádherné počasí a pohled na ty nedotčené pláně a ledovce byl pro mě zatím jeden z největších zážitků! Cestovat dál už nebude problém. Máme totiž své všudypřítomné imaginární autíčko, stopujeme. Řekly jsme si, že když už jsme tady, tak se podíváme jak jen severně to půjde. Až do dneška jsme urazily 1800 mil.

Asi 100 mil za Fairbanksem jsme se rozhodly uskutečnit to, co byl vlastně prapůvodní cíl naší cesty, a to zkusit si přežít v divočině mimo civilizaci :-). U pekne říčky jsme našly pláž, kde bude naše denní působiště. Stan jsme musely postavit alespoň o 100m dále kvůli medvedům. Všude kolem byl listnatý prales, kde byly jen zvířecí stezky. Musím říct, že to denodenní se prodírání (za potravou) je celkem náročné. Obdivuju všechny domorodé kmeny!! Všude kolem

rostlo spousta obrovských hub. Snažily jsme se ulovit nějaké ryby. No než jsme na to přišly, tak jsme měly houbovky plný zuby!! Nicméně za 2 dny jsme našly místečko se spoustou lososů. Hurá!! Chytáme je do podběráku ( asi tak po hodinovém hladovém číhání) ale za to ta výborná pečinka nad ohňem... Po 5ti dnech se nám k ránu ke stanu přiblížil los. Vůbec nereagoval na rámus a my jsme se začaly trošku bát. Po těch historkách co slyšíte od místních se nám tam už déle zůstávat nechtělo. Sbalily jsme v dešti bágly a vyrazily dále na sever!!

První auto, které stopneme je skupinka 6ti Čechů!!!!.Měli kytaru a Rum do čaje. Měli jsme perfektní večer. Svezli nás 2 dny a pak už jdeme zase každý svou cestou.

Za pár dní jsme na konci dálnice, 7 mil od Severniho Ledoveho Oceánu, v mestečku Purthoe Bay. Autobus nás veze až k oceánu. Teplota vzduchu 14 stupnu, vody 10 stupňů. Celkem teplo, takže odhazujem svršky a.... HUP DO VODY!! :-) No, musím přiznat, že jsem udělala 2 tempa,

ale bylo to FANTASTIKOS!!!

Uz nemam víc času, tak zase příště! Aljašce zdar!