Český občan je na pokraji psychického zhroucení. Ještě čerstvá ústní přestřelka vůdce a exvůdce ČSSD, tradiční české problémy „úniku informací“ v prezídiu Policie ČR, v Čunkově kause už policie neví co by (nebo snad loutkaři v pozadí?), tak zjišťují, kde vzal finance na školní brašnu, když nastupovala jeho nejmladší dcera do první třídy…atd., atd.

Ale přichází zpráva, jež drtivou většinu českého národa potěší a pohladí po duši. V europarlamentu panuje stejný (omlouvám se za výraz, ale trefnější jsem nenašel) bordel jako v mnohých českých úřadech. Zase nás může po nějaké době hřát u srdce, že my, Češi, jsme udělali díru alespoň do Evropy, když už ne do světa jako před lety semtexem. O co kráčí?

Tak například občané pověstného českého Kocourkova budou moci jmenovat čestnými občany všech 782 poslanců Evropského parlamentu. Česku a ještě více Moravě a nejvíce Valašsku totiž hrozí, že slivovice se nebude moci jmenovat slivovice. To už stojí za vystoupení z Únie, když ne za vyhlášení války. Vpravdě kocourkovský je však vznik omylu a jeho náprava.

Čistá slivovice ze švestek, valašsky z trnek, (tedy bez dodatečné příměsi lihu, která Únii vyhovuje) vypadla z návrhu prý omylem. Nejspíše při počítačovém přesunu odstavců. To se samozřejmě může stát. I podprůměrně gramotný počítačový jedinec si chybějící část přinejhorším znovu dopíše. Ne tak studovaní, velmi dobře placení europoslanci. Větu již nelze vrátit zpět i když byl triviální problém odhalen a fundovaným šéfům Evropy vysvětlen. Proč? Protože materiál „bez věty“ byl již odhlasován výborem. A to je opravdu nepřekonatelný zádrhel.

Jediná možnost jak zachránit jeden z nejvzácnějších lektvarů Česka je předložit vyhlášku celému parlamentu a ještě než ji přijme, uspořádat hlasování o vypadlé větě. Tak za tenhle postup by se slušelo dámám a pánům europoslancům poskytnout mimo čestného občanství Kocourkova jako bonus i poukazy do Bohnic.

ALE!!! Iniciátor takového hlasování musí napřed sehnat 38 podpisů poslanců. Teprve pak se 782! intelektuálů z evropských zemí pokusí zamyslet nad neskonale složitou otázkou jak naložit s vypadlou větou.

Po takovém zjištění musí srdce každého Čecha zaplesat. Tedy snad vyjma těch, kteří v onom parlamentu sedí. Taktéž se nám otevírají nové možnosti zahájit důkladná šetření, jestli je ta naše česká blbost opravdu tuzemská nebo dovlečená odněkud odjinud z Evropy. Ale pozor! Třeba je tak prudce nakažlivá.