Poměr přínosu ku riziku užívání estrogenů a progestinů je předmětem cyklických odborných i laických diskuzí. Zdá se, že v současnosti mají odborníci jasno: Zdravotní prospěch hormonální antikoncepce vysoce převažuje nad možnými riziky.

Jak na tom je z pohledu medicíny založené na důkazech (evidence based medicine) moderní nitroděložní systém (IUS-LNG, Mirena), dokládají dvě studie uveřejněné v prestižních odborných časopisech.

Moderní metody plánování rodičovství se staly ve vyspělých zemích součástí životního stylu posledních dekád minulého tisíciletí. Tento trend bude pokračovat i nadále. V budoucnosti se budou čím dál intenzivněji hledat další alternativy ke kombinované perorální hormonální antikoncepci, která má zejména pro obsah estrogenu určitá indikační omezení. Kromě několika zdravotních hledisek (anamnesa hluboké žilní trombózy, aktivního jaterního onemocnění, estrogen-dependentní nádory a některé kardiovaskulární choroby) je překážkou v užívání antikoncepčních „pilulek“ i kojení.

Ženám, u nichž jsou estrogeny kontraindikovány, nabízí moderní medicína již nyní nitroděložní systém, z něhož se kontinuálně uvolňuje do dutiny děložní progestin – levonorgestrel IUS-LNG (Mirena). Na českém trhu je od roku 1998. IUS-LNG vykazuje vysokou kontracepční spolehlivost a jen minimum nežádoucích účinků, obvykle spotting („špinění“) po dobu několika týdnů od zavedení). Levonorgestrel v děložní dutině dosahuje až tisíckrát vyšší koncentrace než v séru a působí atrofii endometria. Jen 0,1 % množství, které se dostává do séra přestupuje do mateřského mléka. Sérové koncentrace progestinu při zavedeném IUS-LNG jsou mnohonásobně nižší než u dalších estrogen-free přípravků (podkožní implantáty, perorální progestinové přípravky, depotní injekce).

Protože levonorgestrel působí převážně jen lokálně na endometrium, je možné jej doporučit i kojícím ženám.

Levonorgestrel vs. měď

Účinky IUS-LNG u kojících žen byly předmětem klinické srovnávací randomizované studie (H. Ayman a kol. z Department of Obstetrics and Gynecology, Faculty of Medicine, Assiut University, Egypt), jejíž výsledky byly uveřejněny loňského roku v časopise Contraception. Celkem 320 žen bylo náhodně rozděleno do dvou skupin. První (163 žen) byl zaveden v období 6 až 8 týdnů po porodu IUS-LNG a druhé (157 žen) ve stejném období nitroděložní tělísko s mědí (Cu T380A IUD). V tříměsíčních intervalech až do prvních narozenin dítěte byl sledován průběh kojení (plné, částečné, odstavení) a hmotnost i psychomotorický vývoj dítěte. Sledované parametry se u obou skupin žen lišily jen velmi nepatrně – hluboko pod statistickou významností.

Je tedy zřejmé, že lokální působení levonorgestrelu neovlivňuje kvalitu kojení, ani růst a psychomotorický vývoj dítěte.

To je potěšující ověření předpokladů a empirických zkušeností a to i vzhledem k tomu, že každý rok se na celém světě více než 100 milionů žen rozhoduje, jakou antikoncepci po narození dítěte zvolit. Mirena představuje dlouhodobé a komfortní řešení (může být v děloze při zachování plné účinnosti pět let), které přináší další výhody v podobě slabšího a kratšího menstruačního krvácení (u více jak 20% žen dojde do roka k amenoree) i menší bolesti při menstruaci.