V době digitálních technologií se informace šíří rychleji než kdy dříve. Zatoužíme-li něco vědět, jednoduše sáhneme do kapsy a rázem máme doslova svět jako na dlani. Díky mobilu se k poznatkům a informacím dostaneme během pár minut. Dalo se tak očekávat, že dříve či později vzestup sociálních sítí vygeneruje nové fenomény. A očekávání se pochopitelně také naplnilo. Jeden z těchto aktuálních fenoménů se týká platformy TikTok.

 

V souvislosti s ním mluvíme o tzv. tiktokifikaci informací. Tento trend ovlivňuje nejen způsob, jakým lidé novinky konzumují, ale i to, jak si je zapamatovávají a jak s nimi nakládají. Co to ale znamená pro společnost a jaké jsou důsledky této změny? Je lidské psychice něco takového ku prospěchu, nebo nás rychlý přísun všeho možného, co je navíc nasoukáno do jedné minuty, ovlivňuje spíše negativně?

Konzumování informací v jedné minutě má plusy, ale i mínusy / Depositphotos.com

Co je tiktokifikace informací?

TikTokifikace informací označuje zrychlení, zkrácení a zjednodušení obsahu na sociálních sítích tak, aby byl snadno stravitelný a atraktivní pro co největší publikum. TikTok, Instagram Reels či YouTube Shorts tak staví především na krátkých videích, která mají často jen několik sekund na to, aby diváka zaujala.

Výsledkem je pak skutečně formát, který klade důraz na rychlou, vizuální a zábavnou prezentaci informací. Většinou však na úkor jejich hloubky či kontextu. Důležité zprávy se tak smrskávají na několikavteřinové klipy s emotivními titulky, což způsob, jakým vnímáme a interpretujeme svět kolem sebe, zásadně mění. A ne zrovna dvakrát k lepšímu… Na druhou stranu ale není úplně potřeba tiktokifikaci nějak přehnaně démonizovat. Vždy bude nakonec záležet na konzumentovi a na tom, jakým stylem k těmto novým trendům přistupuje. Fenomén sám o sobě totiž není ničím, pokud jej nikdo nepřiživuje.

Rychlost vs. hloubka

Otázkou zůstává, jakým způsobem nás tyto krátké a rychlé formáty mění. V podstatě však jde o otázku již částečně zodpovězenou. Vědci totiž před tím, že konzumace informací ve zkrácené podobě ovlivňuje schopnost soustředění a kritického myšlení, varují dlouhodobě. Mozek si na stručné podněty rychle zvyká a s delšími texty či složitějšími tématy postupně ztrácí trpělivost. Což je špatně.

Dříve lidé čerpali informace z novin, knih a podrobných článků. Dnes dominují krátká videa s výstižnými popisky. Zjednodušení informací však vede k tomu, že se vytrácí nuance, důležité detaily a nakonec i potřebný kontext. Vzniká tak zkreslená realita, ve které mohou být složité problémy redukovány na jednostranné a často zavádějící výklady. Na základě toho pak není těžké vytvořit si pokroucené domněnky a vnímat různé situace tak, jak se nám hodí.

Tiktokifikace a dopad na kritické myšlení

Kritické myšlení vyžaduje schopnost analyzovat informace z různých úhlů pohledu, ověřovat zdroje a uvažovat v širších souvislostech. Když však lidé konzumují pouze rychlé a povrchní obsahy, jejich schopnost kriticky přemýšlet pochopitelně slábne. Mladší generace, která na TikToku a podobných platformách vyrůstá, se na útržkovité informace podané atraktivní formou mnohdy vyloženě spoléhá. A přesně takto vzniká živná půda pro dezinformace. Uvěřit totiž zkresleným nebo přímo nepravdivým tvrzením, je bez hlubšího porozumění tématu mnohem snazší.

Algoritmy a bubliny

Proč vidíme jen to, co chceme? Jak je možné, že u obsahu vydržíme tak dlouho? Čím to, že je konkrétně pro nás obsah atraktivní?  Na všechny tyto otázky už dnes odpovědi známe. Sociální sítě fungují na základě algoritmů, které uživateli obsah odpovídající jeho zájmům nabízejí. To sice vede k personalizovanému zážitku, ale zároveň uzavírá lidi do tzv. informačních bublin.

Když člověk vidí stále dokola pouze obsah, který jeho přesvědčení potvrzuje, jiných pohledů na věc si přestává být vědom. Tento fenomén posiluje polarizaci společnosti a brání otevřené diskusi. Tiktokifikace informací pak tento problém ještě prohlubuje, protože krátká videa s výraznými emocemi se lépe šíří a pozornost také získávají snadněji.

Pozitivní aspekty

Přestože s sebou tiktokifikace nese řadu výzev i negativních dopadů, její pozitivní stránky nelze popřít. Krátké, dynamické formáty mohou sloužit jako vstupní brána k dalšímu studiu. Mnoho tvůrců obsahu se snaží přinášet užitečné informace, popularizovat vědu či vzdělávat veřejnost zábavnou formou. Například studenti se tak díky TikToku mohou rychle naučit nové pojmy, objevit zajímavé historické souvislosti nebo získat praktické tipy do života. Klíčovým však zůstává to, zda jsme schopni rozlišit kvalitní zdroje od těch manipulativních a neověřených.

Jak se tiktokifikaci  bránit?

Nejde ani tak o to, jak se bránit onomu fenoménu samotnému. Spíše bychom se měli zaměřit na to, jak postupovat u sebe samých, nechceme-li být k negativním dopadům náchylní. Vyhnout se tiktokifikaci informací zcela totiž není nijak snadné a vyhýbat se pokroku také není tím pravým ořechovým. Jde především o to, jak si zachovat kritické myšlení. Uveďme si pár tipů.

• Ověřujte zdroje. Nespoléhejte se na jedno video, ale hledejte další informace z různých zdrojů.
• Dejte si čas na hlubší pochopení. Pokud vás nějaké téma zaujme, přečtěte si o něm více, nejlépe z odborných a důvěryhodných médií. Hledejte, pátrejte, zkoumejte.
• Vystupte z informační bubliny. Sledujte různé perspektivy, i když s některými nesouhlasíte.
• Omezte neustálý přísun krátkých videí. Dlouhodobé vystavování se krátkým a povrchním informacím může negativně ovlivnit schopnost koncentrace. Těžko poté dobře zhodnotíte, co pro vás přínosné je a co není.

Budoucnost informací

Tento zrychlený trend bude s největší pravděpodobností sílit i nadále. Způsob, jakým se dnes lidé učí a přijímají nové informace, se výrazně mění, a je otázkou, jak se s tím společnost celkově vypořádá.

Budoucnost tak může přinést například lepší regulaci sociálních sítí, větší důraz na mediální gramotnost nebo naopak ještě větší tříštění informací. Klíčové zřejmě bude, aby si uživatelé byli vědomi rizik a aktivně usilovali o vyvážený přístup, jde-li o konzumaci informací. To už však záleží na každém z nás.

napsala Bára Klímová

zdroje: 

https://cs.wikipedia.org/wiki/TikTok

https://neoreach.com/tiktokification-of-social-media/

https://agilebrandguide.com/wiki/terms/tiktokification/

https://agilebrandguide.com/the-tiktokification-of-social-media-how-brands-need-to-adapt/