Babinet.cz / Magazín / Život a vztahy / Zákaz domácích prací i stlaní postele! Tradice a zvyky na Boží hod

Zákaz domácích prací i stlaní postele! Tradice a zvyky na Boží hod

24.12.2024 - redakce Babinet.cz

25. prosince si křesťanský svět připomíná narození Ježíše Krista a fakticky začínají Vánoce. K Božímu hodu vánočnímu nebo také Slavnosti Narození Páně se dodnes pojí mnoho zajímavých lidových tradic.

Vánoce jsou sice brány obecně jako svátky klidu, ale přímo Boží hod je jako stvořený pro milovníky lenošení. Nesmělo se totiž vůbec pracovat. Ani uklízet, stlát postele, obchodovat nebo bojovat. Pokud v ten den vyhasl v krbu oheň, nesměl se znovu rozdělat a tak nezbývalo nic jiného, než se teple obléct, případně zalézt pod peřinu. Oblečení pro tento den bylo jasné – pyžamo. Prostě po honičce před a na Štědrý den, měl každý odpočívat a užívat si sváteční atmosféry.

tradice na Boží hod

Tradice na Boží hod / foto Freepik

I návštěvy se nedoporučovaly, někde byly přímo zakázány. Věřilo se totiž, že by přinesly do domu neštěstí. Pokud ale přece jen někdo přišel, musel přinést koledu a popřát šťastné a veselé svátky.

Vzhledem k tomu, že dnešní doba je více hektická a většina lidí nemá během roku čas na velké rodinné sešlosti, tak právě Boží hod je k tomu ideální. Dnes se tedy tento slavnostní den nese naopak v duchu rodinných návštěv, hodování a rozvážejí se dárky, které nechal Ježíšek pod stromečkem pro příbuzné a známé. K dalším tradičním zvykům, které se dodržují i dnes, patří i rodinná vycházka do některého z kostelů, kde jsou od Štědrého dne vystaveny jesličky a slouží se božíhodová vánoční mše.

K tomuto svátku patří neodmyslitelně také dobré jídlo. Na Boží hod se vždy připravovalo to nejlepší, co domácnost měla. Tradičním jídlem byla pečená husa se zelím a knedlíkem. Mohlo se však zvolit i kuřecí, krůtí maso či perlička. Šlo ale také servírovat svíčkovou s houskovým knedlíkem, vepřovou pečeni nebo sváteční šunku. V dnešní době ovšem, pokud nejsou pozvaní hosté, dojídají se většinou v domácnostech zbytky ze štědrovečerní večeře.

Jiný kraj, jiný mrav. V západní Evropě a Severní Americe považují za hlavní den Vánoc právě až 25. prosinec. V tento den ráno se zde rozbalují i všechny vánoční dárky. Američané mají k večeři krůtu s bramborovou kaší, Angličané zase volí krocana s ořechovou nádivkou. Syté jídlo musí být zakončeno speciálním ovocným pudingem. Během večeře se do něj vloží mince nebo prstýnky. Kdo je pak pomocí lžíce z mísy vyloví, může se těšit na to, že mu bude v novém roce přát štěstí.

Ale zpět k nám. Pranostiky na první svátek vánoční se zabývají nejvíce počasím a úrodou. Slunovrat 21. prosince totiž dával lidem naději na lepší dny bez chladu a mrazu. Každý tak už začal přemýšlet nad tím, jaká bude úroda. Ta totiž lidem zajišťovala jedinou obživu.

Mráz na Boží narození – zima se udrží bez proměny.
Když na Boží hod prší, sucho úrodu naruší.
Padá-li na Boží narození sníh, hodně obilí bude na polích.
Na Boží hod vánoční vítr od západu přinese mor, od východu válku, od půlnoci hlad, od poledne dobrý rok.
Na Boží narození o bleší převalení.

Podle počasí dnů a nocí od Božího narození do svátku Tří králů určuje se počasí pro dvanáct měsíců příštího roku.

Ve vinařských krajích sledovali věřící během mše v kostele pronikající sluneční paprsky skrz okenice. Pokud ozářily při mši faráře, bylo to znamení hojné úrody nadcházejícího roku.