Během víkendu asi většinu z nás čekají plánované návštěvy našich zesnulých na hřbitovech. Blíží se totiž Dušičky. Pod tímto názvem se skrývají hned dva svátky, jimž patří první listopadové dny - svátek Všech svatých a Památka všech zemřelých. Jejich kořeny tkví v prastarých keltských rituálech, poté je postupně přizpůsobovala svému učení křesťanská církev a své zanechala i lidová víra našich předků.

 

Všechny kultury lidské civizace se zabývaly otázkou konce života a další existence člověka po smrti. Lidé věřili v určitou formu posmrtného života a v to, že duše zemřelých se mohou v některé dny vracet na zem. 1. listopad byl v keltském kalendáři nejen začátkem nového roku, ale i dnem, kdy se setkával svět živých se světem mrtvých. Obřadní ohně ukazovaly cestu bloudícím duším a zároveň je měly v chladné noci i zahřívat. (Místo ohňů se dnes symbolicky zapalují svíčky). Součástí obřadu byly i hostiny, tance a průvody.

ilustrační foto / Freepik

Víra v posmrtný život je podstatným prvkem křesťanství od jeho počátků

V průběhu několika staletí se ustálily dva církevní svátky. První z nich, svátek Všech svatých, má svůj počátek v květnu roku 609, kdy byl v Římě slavnostně zasvěcen bývalý pohanský chrám všech starověkých bohů Pantheon křesťanské panně Marii a svatým mučedníkům. (Původní květnový termín se na první listopadový den přesunul v 8.století, aby nahradil stále živé pohanské svátky). Následujícího dne 2.listopadu, se slaví Památka všech zemřelých, spojená se vzpomínkou a modlitbou za mrtvé. (Jde o ty zesnulé, kteří ještě pobývají v očistci a procházejí připravou na vstup do nebe).

Dříve se na mrtvé vzpomínalo jen v kruhu rodinném. Prvné veřejná oslava proběhla v 10.století ve Francii. Svátek se rozšílil i do dalších zemí a ve 14.století byl slaven i v centru křesťanské církve, v Římě.

Dušičky a pranostiky o počasí

Tady se praví, že: Když na Dušičky jasné počasí panuje, příchod zimy to oznamuje. Jasno o těch letošních nebylo, a přesto se pranostika naplnila hned její další citací: Na Dušičky duše zemřelých oplakávají své hříchy, proto pršívá nebo padá mlha.

Lidové oslavy

S těmito svátky souvisí i řada pověr a praktik. Lidé například lampy plnili máslem namísto oleje, aby si jím mohly dušičky ošetřit spáleniny. Podle lidové víry prý v podvečer svátku "dušiček" vystupují duše zemřelých na jednu noc z očistce, kde v plamenech pykaly za své hříchy. Na hroby se mimo věnců a svíček pokládalo také zvláštní pečivo, tzv.dušičkové. Recept na něj jsme pro vás připravili zde. V některých krajích se na Dušičky chodilo koledovat a odměnou bylo právě dušičkové pečivo.

Zajít na hřbitov a zavzpomínat, je běžné dodnes. Zvykem je očistit hrob, ozdobit jej věnečky, květinami a svíčkami.

Pakliže si chcete vyrobit věneček vlastní, či jinou dekoraci zde je malá inspirace.

Dušičky nejsou jen kříže. Vyrobte si nádherné srdce

Dušičková výzdoba. Vyrobte si křížek na hrob ze suché vazby z travin

Dušičková výzdoba není jen o křížích. Vyrobte si vkusné srdce, nebo kytici

Dušičková výzdoba. Smuteční svícen

 

zdroj: Edice OKO: České zvyky a obyčeje, irozhlas.cz