Sluníčko a horké letní dny mohou být velice zrádné. Lidské tělo se totiž musí vyrovnat s vysokými teplotami okolního prostředí. Když mu pak člověk nezajistí vhodné podmínky, hrozí organismu přehřátí nebo jinak řečeno tepelný úžeh.

 

To jak se tělo vyrovná s přemírou tepla záleží do značné míry na okolním prostředí. Naprosto nevhodný je z tohoto pohledu pobyt v přehřátém a špatně větraném prostoru, navíc s vysokou vlhkostí vzduchu. Cestovat pak v létě neklimatizovaným autem nebo autobusem může být skutečné peklo.

ilustrační foto / Freepik

Přehřátí může uspíšit i pořádná vrstva tělesného tuku. Čím je člověk totiž tlustší, tím je lépe izolován. Když se pak dotyčný ještě přioděje, například proto aby maskoval svá nadbytečná kila, zabrání se v podstatě veškerým tepelným ztrátám.

Ke zvládnutí takto nepříznivých okolností má tělo po ruce různé zbraně, například pocení. Je v tom ale malý háček. Tento způsob termoregulace nefunguje ve vlhku (například v tropech) a vede ke ztrátách tekutin a minerálů. To může ohrozit tělesný oběh, hlavně u lidí se srdečními chorobami.

Při úžehu stoupá tělesná teplota až na 42 stupně Celsia. Přestávají fungovat ledviny, játra a srdce je extrémně zatížené. Zabrat dostává i mozek.

Obecné příznaky jsou:

• Bolesti hlavy

• Závratě

• Zvracení

• Zarudlá a horká kůže, ale i spálená kůže

• Zmatení, dezorientace

• Zvýšené pocení, zrychlený tep

• Hukot v uších

• Záblesky před očima, poruchy vidění

• Křeče

• Velká žízeň a projevy dehydratace (sucho v ústech, ospalost, neklid, tmavá moč)

• Horečka, zimnice

• Ztuhlost šíje

• Přecitlivělost na světlo a hluk

Jak si může člověk odpomoci? Okamžitě do stínu. Nejlépe je se ponořit do chladné lázně, popíjet chladivé nápoje a relaxovat. Pakliže to bude možné, navštívit nejbližší pohotovost. Dotyčný si péči a pomoc skutečně zaslouží, ono totiž 20 až 50 % neléčených těžkých úžehů končí smrtí.

Přehřátí je vysoce rizikové pro lidi s hypertenzí a mozkovou aterosklerózou. K tragediím dochází nejčastěji u starších osob nebo dětí, kteří to přeženou se sluníčkem. Adekvátní podmínky by měli mít zajištěny i sportovci a fyzicky pracující lidé.

Další šokové stavy organismu vlivem přehřátí organismu

• Úpal - ten vzniká v okamžiku, kdy se nahromadí teplo v těle, a to především díky selhání termoregulace, jmenovitě výpadkem reakce potu, nástupem paradoxního chladového třesu a křečí. Úpal může také zpoůsobit těžké poškození mozku, které často vede ke smrti.
• Kolaps - extrémní vasolilatace při tepelné zátěži v klidném stoji vede k nahromadění větších objemů krve v žilách břicha a nohou, díky čemuž klesá tlak krve a bezvědomí. Je relativně bez nebezpečí.

 

Zdroj: text vznikl ve spolupráci s Fakultní Thomayerovou nemocnicí