Karel IV. byl císařem Svaté říše římské a větší hodnosti už nemohl dosáhnout. Počátkem šedesátých let 13. století se proti Karlovi spojili někteří odbojní šlechtici, tentokrát ze severu z Polska a jejich spojencem byl i polský král Kazimír. Karel to opět vyřešil elegantně, diplomatickým sňatkem. Vzal si za ženu Elišku Pomořanskou, dceru pomořanského a štětínského vévody Bogislava, který patřil mezi odbojné šlechtice.

Bogislav se tak stal spojencem Karla. Eliška byla zároveň vnučkou polského krále Kazimíra a tak po honosné svatbě, která byla konána v květnu roku 1363 v Krakově, přešel Kazimír, doposud nejmocnější nepřítel císaře na Karlovu stranu. Eliška byla teprve šestnáctiletou nevěstou, císař Karel měl již čtyřicet sedm let. Předchozí ženy Karlovy byly krásné, Eliška však byla statná a rázná a vynikala mimořádnou fyzickou silou. 

Foto: Fragment mozaiky posledního soudu na katedrále svatého Víta / Wikimedia Commons, Public Domain; Karlštejn / Jan Švéda

Podle tradice byla Eliška lamželezo, dokázala prý rukama ohýbat tlusté kovové pruty, meče a lámat podkovy. V červnu roku 1363 byl českým králem korunován teprve dvouletý syn Karla a Anny Svidnické Václav IV. Karel tak právně zajistil Václavovo nástupnictví na český trůn a vyloučil tak případné nároky na český trůn ze strany budoucích potomků Elišky Pomořanské. Ještě v červnu téhož roku pak byla Eliška korunována na českou královnu. Manželství urozeného páru se povedlo a bylo obdařeno šesti potomky. Eliška Karlovi dala čtyři syny a dvě dcery. Annu, která se stala anglickou královnou, neboť si vzala za muže anglického krále Richarda II. Plantageneta, Zikmunda, který se stal uherským a českým králem a římským císařem. Dále pak Jana Zhořeleckého, Karla, který zemřel v kojeneckém věku, Markétu a Jindřicha, který rovněž zemřel v kojeneckém věku.

Přečtěte si také: Žena Karla IV. Eliška lámala meče. Existuje pro to vysvětlení?

V roce 1365 se císař Karel v Avignonu setkal s novým papežem Urbanem V. a společně řešili možnost navrácení Svatého stolce z Avignonu do Říma, aby se tak papež vymanil z trvalého vlivu francouzských králů. Na jaře roku 1367 se skutečně vydal papež na cestu z Avignonu

do Itálie a začátkem dubna roku 1368 v čele mohutného ozbrojeného průvodu se císař Karel rovněž se svou ženou Eliškou vydali vstříc papeži. V říjnu pak po překonání mnoha překážek včetně válečných střetnutí se císař setkal s papežem. Pak vstoupili do Říma, nejprve Karel a poté papež. Císař se ujal koně, na kterém papež Urban V. přijížděl a za uzdu ho dovedl až k chrámu sv. Petra. Následovala korunovace Elišky Pomořanské na římskou císařovnu.

Papež však nepobyl v Římě dlouho, přibližně jen rok. Nepříznivé italské poměry prakticky znemožňovaly činnost církevního aparátu a papež Urban V. se vrátil zpět do Avignonu, kde taky v roce 1370 zemřel.

Císař Karel už taky stárnul a byl sužován chronickou dnou. Za svých dětí nejvíce protěžoval Václava IV. Císař začal s říšskými knížaty vyjednávat, aby přijali Václava IV. za římského krále. Byla to věc doposud nevídána, aby za panování římského císaře byl zvolen další římský král. Karlovi se to však podařilo. Sliboval, přemlouval, nešetřil penězi. Taky mu pomohl nový papež Řehoř XI. V červnu roku 1376 byl ani ne patnáctiletý Václav IV. korunován ve Frankfurtu nad Mohanem na římského krále a jeho stejně stará manželka Johana Bavorská na římskou královnu. Sňatek Václav s Johanou uzavřeli, když jim bylo toliko devět let. Zvolení syna Václava za římského krále byla jedna z posledních velkých radostí v císařově životě. Bylo mu pak už dopřáno pouze dva a půl roku života. Někdy počátkem listopadu roku 1378 si císař zlomil stehenní kost a dne 29. listopadu roku 1378 císař Karel IV. zemřel.

Náš nejvýznamnější středověký panovník Karel IV. se dožil šedesáti dvou let. Jeho žena Eliška Pomořanská císaře přežila o patnáct let.

Na Pražském hradě v chrámu sv. Víta v královské hrobce odpočívá císař Karel IV, po boku všech svých čtyřech žen. Ještě jedna historická zajímavost. V roce 1278 zemřel nejmocnější panovník z dynastie Přemyslovců Přemysl Otakar II., který marně usiloval o titul římského krále a císaře. Za sto let na to, v roce 1378 zemřel nejmocnější panovník z dynastie Lucemburků Karel IV., kterému se podařilo titul římského krále a císaře získat. V roce 1378 pak na český trůn nastoupil Václav IV.

napsal Jiří Glet

zdroj: Jiří Glet, databook.cz/glet-jiri, Wikipedie

související:

Třetí žena Karla IV. : Anna Svidnická