Zatímco jsme psali o syndromu prázdného hnízda, s dětmi jsou spojeny i trable opačného rázu. Na ty se zaměříme v tomto článku. Když máte doma pracujícího dospěláka, měl by přispívat na chod společné domácnosti. Ale spousta maminek má s tímto tenkým ledem značný problém. O peníze si říct nechtějí, protože děti jsou přece děti. Ale pracující člověk, který překlenul práh dospělosti, už není dítě. Týká se tato potíž i vás?

Malé děti malé starosti, velké děti velké starosti

Když jsou děti malinké a neohrabané, je rodičovskou povinností, aby byli ve střehu téměř permanentně. Dáváte jim všechnu péči, lásku, něhu, výchovu, snahu a na nějaký čas se vzdáte také bezstarostného spánku. A v neposlední řadě jsou tady chtě nechtě i finanční starosti. S tím vším se samozřejmě počítá, ale děti jsou jednoduše pěkně mastnou investicí.

foto / Freepik

Ale období dětských radovánek zákonitě jednou končí. Stejně jako uvolněný styl studentského života. A pak je na čase, aby se dospělá a výdělečně činná ratolest začala podílet na domácnosti, kterou s vámi stále sdílí.

Říkat si o peníze je tak nepříjemné

Ano, je. Navíc máte jistě jako rodič dilema, jestli nebýt vůči dítěti spíš benevolentnější a úlevami mu umožnit spořit si vlastní obnos, který se mu bude jednou hodit. Jenže mladý člověk, který má najednou svou výplatu a doma kompletní servis, nebude na situaci pohlížet stejným způsobem. Ač vám to může být sebevíc nepříjemné, finanční gramotnost je přeci v životě důležitá. A jak jinak se mladý člověk této gramotnosti naučí, než od vás?

Proč se MAMA HOTEL nevyplácí ani jedné straně?

Představte si sebe. Dostudovali jste, svět vám leží u nohou, maminka vypere, uvaří, nakoupí a uklidí. Nic vás netrápí. Mezi prací a zábavou můžete spát, jak dlouho chcete, nikdo po vás nic moc nechce a celá, zdánlivě obrovská výplata, vás hřeje v kapse. Tedy nocleh nic nestojí, jídlo nic nestojí, prací prášek nic nestojí, voda i elektřina se platí sama a vy se můžete vesele soustředit pouze a jen na sebe. A taky že budete. Najednou budete ohromný grand. A teď CVAK, vraťte se zpět. Opravdu byste poté chtěli dopadnout takhle nepřipraveni na dlažbu reálného života, kde není nic zadarmo?

Dítěti samozřejmě můžete pomoci postavit se na nohy. Určitě po vás nikdo nemůže chtít, abyste vlastního potomka přivedli na mizinu. To nechcete ani vy. Ale copak vy nepracujete? Vy nepotřebujete platit pravidelné výdaje spojené s domácností? Odpovězte upřímně sami sobě.

Vše je o domluvě

Určitě nemusíte dítěti svítit lampou do očí a vypočítávat mu, kolik jste za něj doposud utratili vy. Protože tohle není fér. Dítě je dítě a vaší povinností je ho živit. Ale ne do své smrti. Tohle vaší povinností není.

Jděte proto cestou společné domluvy. Poslechněte si názor svého dospělého a výdělečně činného spolubydlícího a najděte kompromis. Spočítejte společně částku a o financích mluvte bez emocí. Koneckonců, dítě má přece vaši výchovu. Až vám teď nastaví zrcadlo, můžete se tedy buď pyšně poplácat po rameni, nebo popřemýšlet nad tím, kde se jen stala chyba.

Peníze nikdy nejsou příjemné téma. Ale při dlouhodobém soužití jednou pohár trpělivosti přeteče. Ať na jedné, nebo druhé straně.

 

A co si myslíte vy? Je v pořádku, aby dospělé a pracující děti přispívali na společnou domácnost?

 

Napsala Bára Klímová

zdroj: redakce