Klasických dětských pohádkových knížek asi na trhu nebude nikdy dost, i když to mají v těžké konkurenci televize, počítačů, DVD a MP3 čím dál tím složitější. Mezi stálice patří příběhy autorky slavných „večerníčkovských“ Krkonošských pohádek. Malí, větší i největší čtenáři se nyní mohou začíst do šesti z nich v knížce nakladatelství Motto jednoduše nazvané Pohádky z obrazovky.
Lákavě zní už samotné jejich názvy:
• O hradu Zásadce a turecký vojně
• Padla kosa na kámen
• Jak přišli kováři k měchu
• O podivném draku na Kamenné hůrce
• O vysoké věži
• O vodě, lásce a štěstí
a všechny mají jedno společné - chytrost a čest v nich vítězí nad silou a kouzla jsou spíše otázkou důvtipu. Najdeme v nich tedy přesně to, co občas tolik postrádáme v běžném životě.
Zkušená autorka navíc bezpečně pracuje s dějovou osnovou svých příběhů (vždyť také píše detektivky), s jistotou používá širokou paletu výrazových prostředků a obohacuje tak vnímání českého jazyka, jehož bohatost moderní uspěchaná doba osekává jen na to nejnutnější minimum. Ocenit je třeba také to, že tyto pohádky jsou klasické, a ne tzv. moderní, tedy současné příběhy doplněné, ne vždy nejšťastněji, klasickými pohádkovými rekvizitami. Vkusné a se smyslem pro detail jsou také ilustrace Michaely Novotné, i když k tak tradičním příběhům by možná mohly působit méně modernisticky.
Nechci vás připravit o potěšení z point jednotlivých pohádek, a tak je následující ukázka sice jen útržkem z pohádky O vodě, lásce a štěstí, přesto však víc než výmluvným.
Nedaleko ode vsi, na břehu řeky Doubravky, stál odedávna mlýn. Veselým klapotem vítal sedláky s obilím a zdravil pocestné i formany, kteří kolem šli či jeli na vandr nebo za obchodem. Ve mlýně hospodařila mlynářka s dcerou Vojtěškou, ale místní věděli, že jim pomáhá i vodník Matěj, a vůbec jim to nepřišlo divné. Vodník přece odedávna patří ke mlýnu.
Toho rána šla Vojtěška jako každý den k pumpě pro vodu. Ale ať pumpovala, jak chtěla, nevytekla ani kapka. Co se budu zbytečně namáhat, řekla si a vyběhla na hráz: „Strýčku
Matějííí!“
Z vody se vynořil vodník: „Copak, hoří?“
„Nehoří, ale voda neteče...“
„Tak se na to podíváme,“ řekl Matěj, došel k pumpě a zlehka na ni zaklepal. V tom okamžiku vytryskla voda a s ní vyletěl i malý žabák, Skokánek.
„To jsem si mohla myslet,“ zlobila se naoko Vojtěška. „Jednou se ti ty tvoje žertíky pěkně nevyplatí.“ Ale to už jí Skokánek hop na ruku, hop z ruky na rameno, marně mu Vojtěška uhýbala.
Ze mlýna vyšla mlynářka. „Pak se mám dočkat vody! Nestydíš se? Pomalu nevěsta a hraje si jak malá.“
„Pořád ta stejná písnička,“ řekla mrzutě Vojtěška, „copak mám zmeškáno? Řekněte něco, strýčku Matěji!“
Vodník se lišácky pousmál: „Já moc rád svatební koláče...“
Vydalo nakladatelství Motto – www.motto.cz
128 str., 199 Kč
Vaše názory
Pro vložení komentáře se prosím přihlašte nebo zaregistrujte.