Součástí jarní očisty organismu je i očista prostředí, ve kterém žijeme. Jarnímu úklidu se totiž přisuzuje pozitivní působení na tělo i psychiku. Své kořeny má daleko v historii a souvisí také s obdobím Velikonoc. Škaredá nebo též sazometná středa se pojí s vymetáním komínů. V tento den by se na sebe lidé neměli mračit. Na zelený čtvrtek by se zase dle lidových rčení měla jíst zelená strava, aby byl člověk zdravý. Stále častěji se však setkáváme se studiemi[1], které se zabývají negativními dopady běžných čisticích prostředků na lidské zdraví. Jaké alternativy při jarním úklidu zvolit a proč, poradí odborná konzultantka BENU Lékáren PharmDr. Ivana Lánová.

Používání agresivních čisticích prostředků v domácnosti může být pro některé citlivé jedince a alergiky nevhodné. Diskutabilní je i jejich dlouhodobý vliv na lidské zdraví a životní prostředí. A to je důvod, proč v případech, kdy je to možné, zvážit jejich nahrazení přírodními prostředky.  „Některé látky totiž mohou působit v našem těle jako alergeny, endokrinní disruptory (látky mající negativní vliv na hormonální systém), karcinogeny nebo neurotoxiny,“ vysvětluje PharmDr. Ivana Lánová. Pokud tedy můžeme potenciálně škodlivé látky eliminovat nebo rovnou použít přírodní variantu, je to tou nejlepší možností.

ilustrační foto / Freepik

ZDRAVÍ NENÍ JEN O STRAVĚ A CVIČENÍ 

Lidské zdraví je velice široký pojem. Často se zmiňuje, že největší vliv na zdraví člověka má pohyb, zdravé stravování, omezení konzumace alkoholu a kouření. Existují také oblasti, které si obvykle ne tolik uvědomujeme. Jednou z nich je styk s látkami, jako jsou například syntetické přípravky na úklid.

Veškeré produkty určené na úklid, které se dostávají na trh, podléhají přísným legislativním podmínkám. Tím se potvrzuje jejich bezpečnost pro běžné používání. Může být ale docela zajímavé přečíst si jejich etikety, na kterých jsou uvedeny všechny obsažené látky a všimnout si i varovných piktogramů. Ke každému přípravku si také můžete na internetu dohledat tzv. bezpečnostní list a přečíst si informace o některých látkách někdy může být skoro strašidelné.

Nebezpečné pak může také být, když se látky nevhodně zkombinují, nebo jsou použity ve vyšší dávce a dochází k tzv. koktejlovému efektu. „Jde přitom o látky, které se nachází v běžných úklidových a čisticích přípravcích v dávkách, které by jednorázově byly pro lidské zdraví neškodné. Běžně se ale setkáváme s kombinací několika cizorodých látek denně a opakovaně, což může mít pro náš organismus negativní následky,“ říká Ivana Lánová a dodává „Mezi tyto negativní účinky řadíme především poruchy související s rozmnožováním, vrozenými vadami a s vývojem dětí. Nejčastěji se v literatuře uvádí předčasná puberta, ale i poruchy chování, učení a pozornosti.“ Endokrinních disruptorů je velké množství. Používání některých již bylo zakázáno.

VYDEJTE SE CESTOU NON-TOXIC

První z možných alternativ běžných úklidových prostředků je tvorba domácích prostředků z běžně dostupných ingrediencí. Posloužit k tomu mohou kyselina citronová, ocet, mýdlo nebo jedlá soda. Druhou možností pak mohou být nejrůznější speciální šetrné a ekologické přípravky. Ať již zvolíme přípravky jakékoliv, při úklidu je v každém případě důležité nezapomínat na ochranné rukavice. Je totiž třeba pamatovat na to, že má naše kůže ochranou ale i vstřebávací funkci.

Při čistění běžných povrchů, ale i sprchy nebo umyvadla, lze použít roztok kyseliny citronové nebo octa, který má mimo jiné dezinfekční účinky. Koncentrovaný ocet odstraní vodní kámen, pozor by se ale mělo dávat na spáry, které lehce rozpouští. Poradí si i se zrcadly a okny, které se s ním pomocí hadříku snadno vyleští. Při smíchání s horkou vodou ho můžeme použít jako alternativní čistič na podlahy. Pro svěží vůni stačí přidat pár kapek esenciálního oleje. Nezapomeňte na to, že ocet je ve skutečnosti kyselina, a proto je třeba, pokud se používá koncentrovaný, používat ochranné rukavice.

Pro úklid WC je možno využít čisticích účinků perkarbonátu sodného, který se označuje jako „sůl na skvrny“ a který stačí nasypat do mísy, zalít vroucí vodou a vyčistit štětkou. Tato látka sice neohrožuje životní prostředí, ale je pro náš organismus dráždivá a je nutné používat ochranné rukavice.  Prášková soda si zároveň poradí i s mastnotou. Roztok sody stačí nastříkat na povrch a po působení vyčistit. Zásadní využití má při čištění odpadu, kdy se použije hrnek sody, který se zalije hrnkem octa. Po vyšumění, kdy reakce uvolní CO₂, se odpad propláchne horkou vodou, dokud se nános neuvolní.

Pro šetrné praní a ošetření prádla jsou na trhu dostupné speciální aviváže, prací gely a prášky nebo i odstraňovače skvrn. „Běžné prací prostředky totiž někdy mohou citlivou pokožku dráždit. Obsahují často mnoho chemických látek. Jedná se přitom o syntetické deriváty ropných látek, tenzidy neboli změkčovače, bělicí látky, parfémy, rozjasňovače, zeolity a enzymy. Zjistit složení takového prášku je velmi komplikované. Pokud tedy máte citlivou pokožku, doporučuji používat co nejmenší možné množství prášku a přidat jeden cyklus máchání navíc, to proto, aby se odstranily stopy pracího prášku z oblečení, které je v bezprostředním kontaktu s pokožkou,“ radí Lánová.  

 

zdroj: [1] https://pubmed.ncbi.nlm.nih.gov/33402006/