Pokud se chcete vydat do hor, které ovšem nejsou přeplněné velkým množstvím turistů, jsou bezesporu dobrou volbou Krušné hory. Navíc nabízejí rozmanité možnosti aktivního odpočinku jak pro dospělé, tak rovněž i pro dětské návštěvníky.      

Například na Božím Daru můžete potkat Ježíška doslova každý den. Zdejší Ježíškova cesta je plná atrakcí, vhodných především pro děti. Pobaví se zde však i jejich rodiče. Ježíškovu cestu lze absolvovat celoročně, pěšky i s kočárkem, je sjízdná též na kole, v zimním období na běžkách. Ježíškova cesta je plná zábavy a úkolů pro malé i větší děti, které si mohou vybrat, zda se vydají na celý (12,9 kilometru) nebo zkrácený okruh (5,6 kilometru).

foto / Petr Matura

Na Božím Daru, kde je mimo jiné také hraniční přechod Boží Dar – Oberwiesenthal, si můžete prohlédnout i pomník postavený na počest božídarského rodáka, lidového básníka a písničkáře Antona Günthera, který se inspiroval krásou přírody a životem v Krušných horách. Pomník najdete na náměstí vedle radnice. Na Božím Daru lze také navštívit Boží vyhlídku. Dřevěná trámová konstrukce vyhlídky je opláštěná nerezovými šablonami se dvěma velkoplošnými vyhlídkovými okny.      

Za návštěvu zcela jistě stojí též malebná krušnohorská obec Horní Blatná a její památková zóna, jež představuje celistvě zachovaný renesanční městský celek. Můžete se tu pokochat krásnou architekturou několika historických objektů, například farním kostelem svatého Vavřince z roku 1593, který je kulturní památkou České republiky. Samostatnými kulturními památkami jsou pak rovněž i sochy před kostelem, a to sochy svatého Vavřince, svatého Josefa a svatého Vojtěcha.

Krušné hory jsou známy i svým rudným bohatstvím. Hlavní surovinou dobývanou v okolí Horní Blatné byl cín, ale těžily se zde také rudy železa, manganu a v menším množství i stříbra, kobaltu a uranu. Nejstarší doklady o získávání cínu v okolní krajině pocházejí z poloviny čtrnáctého století. O těžbě rud se mnohé dozvíte rovněž i v místním muzeu.

Fanoušky adrenalinu určitě potěší areál Plešivec (německy Pleßberg) na vrcholu stejnojmenné hory. Kromě hotelu s restaurací a veřejně přístupnou 16 metrů vysokou kamennou rozhlednou z roku 1895 zde od roku 2010 najdete ještě i lanový park, kde si lze vyzkoušet kupříkladu i skok volným pádem. Na svazích hory se též nachází několik sjezdovek. Milovníci přírody a delších procházek zase bezesporu ocení 13 kilometrů dlouhé Bezručovo údolí, jedno z nejdelších v Krušných horách. Táhne se po svazích údolí řeky Chomutovky a je vhodné pro pěší turisty, cyklisty i bruslaře.

A pokud ještě letošní zima neřekla své poslední slovo, za lyžováním se můžete kromě Božího Daru či Plešivce vydat ještě například na Měděnec nebo Klínovec, který je největším lyžařským areálem v Krušných horách vůbec. Jeho nejvyšší bod se nachází na samém vrcholu Klínovce ve výšce 1 244 metrů nad mořskou hladinou. Začátky lyžování na Klínovci jsou zaznamenány již na počátku minulého století. Tehdy se ovšem nejednalo o sjezdové lyžování nebo o běžkování, nýbrž o skoky na lyžích. Na vrcholku Klínovce se nacházely přírodní skokanské můstky, které využívali jak čeští skokané, tak i skokané ze sousedního Německa. Zbytky skokanského můstku jsou na Klínovci viditelné dodnes. Sjezdové lyžování se pak na Klínovci začalo rozvíjet před druhou světovou válkou.

napsal Petr Matura

Zdroje: bozi-dar.cz, cs.wikipedia.org, turistika.cz, krusnehory.eu